- Švédové se pak snažili město opevnit, aby se v něm ubránili císařské armádě; ta se 27. července 1647 vydala k Chebu, obsadila Šibeniční vrch (dnes Zlatý vrch) a začalo vzájemné ostřelování.
- Dva švédští důstojníci údajně plánovali vyrabovat chebskou radnici a zničit všechny spisy, dokumenty a stará privilegia v městském archivu. Služebná na radnici, jménem Maria Helena Aptin, prý jejich rozhovor tajně vyslechla a včas varovala chebského purkmistra. Za odměnu pak dostala své volné místo v kostele a ceněné pohřební místo u farního kostela.
- Švédové také údajně vypálili Starý Hrozňatov, Ostroh, Chlumeček a Hradiště.
- Rabující Švédové v roce 1648 odvezli z dobyté Prahy většinu uměleckých sbírek Rudolfa II. nevyčíslitelné hodnoty do Švédska. Součástí kořisti se staly také rukopisy Codex Argenteus nebo Codex gigas („Ďáblova bible“), stovky vzácných obrazů italských a vlámských mistrů, sochy a klenoty v tehdejší ceně 12 miliónů zlatých. Smutnou roli při této události sehrál chebský Ernst Ottowalsky, který z pomsty zradil císaře a stovce Švédů pomohl bez ztráty jediného muže dobýt Malou Stranu. Ernst Ottowalsky bydlel v Dlouhé ulici čp. 40/16.
- Dne 24. října 1648 byl uzavřen Vestfálský mír, který ukončil třicetiletou válku. Také švédská posádka v Chebu se připravila na odchod z města. 10. října 1649 švédský velitel vrátil na radnici klíče od města, Švédové odtáhli a chebští měšťané obsadili městské brány. Okamžitě však přišlo 400 císařských pěšáků a měšťané i sedláci na venkově je museli zase živit.
- V roce 1649 si Wilhelm von Metternich koupil dům na chebském náměstí (čp. 2/17, dnes je tam Retromuseum). Tento „hraběcí dům Metternichů“ patřil jeho potomkům až do roku 1727. Svobodní páni a později hrabata von Metternich byli až do roku 1700 v úřadu purkrabí na chebském královském hradu a patřilo jim i panství v Kynžvartu.
- Hanns Schönstetter dal v roce 1649 celkem 322 lotů stříbra (tj. ca. 5,6 kg) do městské pokladny na zahlazení městského dluhu Chebu. Také syn někdejšího protestantského purkmistra Andrease II. Crahmera, Andreas III., dal roku 1654 do městské pokladny 454 lotů stříbra (tj. necelých 8 kg) a další protestant Christoph Tanner 362 lotů stříbra (tj. ca. 6,3 kg) za stejným účelem. Tyto a podobné „dobrovolné“ dary pomáhaly zlepšit smutný stav městských financí.
- Franziskus Piccolomini, generál jezuitů, povýšil v roce 1651 chebskou rezidenci jezuitů na kolegium (kolej) a do úřadu nastoupil první rektor Hubertus Holichter.
- V Dlouhé ulici čp. 41/20 se v roce 1652 vařilo pivo. Ve městě bylo v té době asi 14 pivovarů městských a další klášterní – v komendě křižovníků, v klášteře františkánů, dominikánů a v klášteře sv. Kláry.
