Historie Chebu

„My Jindřich, král z Boží milosti, dáváme všem na vědomí, že jsme svému služebníku Otnantovi darovali část lesa u cesty směřující od Chebu.“

Z listiny císaře Jindřicha IV. z 13. února 1061.

Ve středověku patřil Cheb k velmi bohatým a významným městům. Pojďme se v rychlosti podívat na jeho slavnou minulost.

Cheb historický

Ve své bohaté historii hrál Cheb vždy důležitou roli. Byl městem střetávání lidí a kultur na česko-německém pomezí. Jako rodovou državu jej v roce 1167 získal císař Friedrich Barbarossa, jenž zde nechal vystavět císařskou falc. Ta dodnes láká tisíce návštěvníků dochovanou Černou věží, zbytky románského hradního paláce a v Čechách unikátní, dvoupatrovou románsko-gotickou kaplí.

K zemím Koruny české Cheb připojil král Jan Lucemburský. Výlučné postavení Chebu v té době dokresluje například právo Chebských razit si své vlastní mince. Odehrávala se zde zásadní politická jednání a události, které ovlivňovaly život celé Evropy.

Do povědomí se asi nejvíce zapsalo zavraždění vévody Albrechta z Valdštejna 25. 2. 1634.

Významné historické památky

Z období gotického můžete v Chebu obdivovat kostel sv. Mikuláše, Františkánský klášter, Špalíček nebo Schirdingenův dům. Z barokních památek pak třeba kostel sv. Kláry, novou radnici, muzeum, kašnu nebo vchod do kostela sv. Václava. Zaujmou vás ale i novodobé památky, jako je divadlo, knihovna, budova soudu nebo nádraží. 

Cheb významných osobností

Friedrich Barbarossa. Tento německý císař z rodu Štaufů získává Chebsko v roce 1167 a staví zde reprezentativní císařskou falc. Cheb se v této době stává významným správním a politickým centrem.

Přemysl Otakar II. Český král z rodu Přemyslovců. V roce 1266 využil svého postavení správce říšských statků a připojuje Chebsko ke svým zemím. Přestože jeho vláda na Chebsku trvala pouhých deset let, byla počátkem úsilí o trvalé ovládnutí tohoto území a tím zajištění západní hranice českého království.

Václav II. Český král, syn Přemysla Otakara II., získal Chebsko v roce 1291 a držel jej do roku 1304. Také on ze své pozice panovníka potvrzuje městu Cheb jeho dosud získané výsady a svobody.

Jan Lucemburský. Král diplomat na českém trůně. Chebsko získává do trvalé zástavy v roce 1322 od Ludvíka Bavora za pomoc při boji o císařský trůn. Králova listina z 23. října 1322 dala základ zvláštního postavení Chebska v rámci zemí Koruny české a upravovala na další léta jeho poměr k Čechám.

Jiří z Poděbrad. Období vlády Jiřího z Poděbrad vytváří jednu z nejzajímavějších podob Chebu. Loajální a přátelský vztah Chebských a českého krále činí Cheb městem knížecích sněmů, diplomatických jednání a zásnubních a svatebních oslav, které se konají pod královským erbem. Mezi lety 1459 – 1467 navštívil král Jiří z Poděbrad Cheb celkem čtyřikrát. Byl posledním panovníkem nocujícím na chebském hradě.

Albrecht z Valdštejna. Generalissimus habsburských císařských vojsk, výrazná postava třicetileté války. Cheb navštívil za své vojenské kariéry celkem pětkrát, poprvé v roce 1625. Valdštejnova první manželka Lukrécie pocházela z moravské větve původně chebského rodu Nekšů. Jeho poslední návštěva města se mu stala osudnou. 25. 2. 1634 zde byli Valdštejn a jeho věrní důstojníci zavražděni.

Johann Balthasar Neumann. Významný barokní stavitel a architekt se narodil v Chebu 27. ledna 1687. Jeho jméno je spojeno s církevními i světskými stavbami hlavně v německých zemích. Po požáru města v roce 1742  byla dle jeho návrhu na jednu z věží kostela sv. Mikuláše osazena dvojitá barokní kopule. Byla zničena při požáru v roce 1809.

Friedrich Schiller. Významný německý básník a dramatik. Díky jeho trilogii Valdštejn vešel Cheb do dějin evropské a světové literatury. Město navštívil v roce 1791.

Johan Wolfgang Goethe. Německý básník, přírodovědec a tajný rada. Častý návštěvník západočeských lázní a města Chebu. Prostřednictvím svého přítele, chebského magistrátního rady Grünera, se seznámil s posledním chebským katem Carlem Hussem. Přímo do Chebu přijíždí v letech 1820 – 1823 a bydlívá vždy v hostinci U Zlatého slunce.

Rudolf Serkin. Významný světový pianista a pedagog. Geniální interpret beethovenovského repertoáru. Narodil se v Chebu 28. 3. 1903. Klavírní hru studoval ve Vídni, žil v Německu, Švýcarsku a od roku 1939 až do své smrti v roce 8. 5. 1991 ve Spojených státech amerických.

Skip to content