- Opevnění města se snažili vylepšit už Švédové. Po příchodu císařské armády probíhala nová jednání o vybudování pevnosti Cheb, k čemuž císař Ferdinand III. Habsburský získal předběžný souhlas sousedních kurfiřtů a říšských knížat. Do města přišla první kompanie 250 pěšáků a 25. května 1655 začala s budováním opevnění u klášterní zahrady a tzv. Volského příkopu.
- Hans Otto roku 1655 prodal chebskému senátu dům pro chudobinec sv. Jošta (Jodok).
- Chebští měšťané, kteří se po nedávno uzavřeném míru těšili na obnovení své prosperity, nesli dost těžce, když se teď museli dívat, jak se boří některé domy a bez náhrady se likvidují jejich zahrady kvůli stavbě nových zemních valů a prvků nového opevnění.
- V Chebu se usadila vojenská posádka, všechny volné byty obsadili důstojníci a město nemělo co nabídnout lázeňským hostům, kteří v minulosti přinesli Chebu věhlas i peníze. Jakmile se Cheb změnil ze slavného obchodního a lázeňského města na pevnost, ubylo lázeňských hostů a město začalo upadat.
- V roce 1659 se z Lokte do Chebu přistěhoval rod Funků. Johann Thomas Funk byl v letech 1740-1748 chebským purkmistrem a roku 1743 dopsal svoji Kroniku města Chebu.
- Na louce u řeky Ohře (v místech dnešní Krajinky) byl tzv. Rahm chebských soukeníků; provádělo se tu opakované čistění, praní a bělení soukenického lodenu. Byla tam také dřevěný můstek soukenického rámu a veřejná lázeň. Nejstarší vyobrazení je z roku 1660.
- Císařský plukovník Georg Carl Schöneich koupil Hazlov a postavil tam roku 1666 kostel sv. Jiří. Jeho vdova Anna zřídila donaci 1.800 zlatých, čtyři donace františkánskému klášteru a nechala v roce 1676 postavit hlavní oltář františkánského kostela. Když roku 1679 zemřela, Hazlov přešel dědictvím na Nostize.
- Bohatá rodina Martini si roku 1667 postavila letní dům na Předhradí (Vorburg), kterému se ještě v 19. století říkalo „zámeček Martini“. Zámeček stál v dnešní ulici Pod Věží (Martinigasse). Rodový dům Martiniů byl dům v horní části náměstí na tzv. Koňském trhu (dnes čp. 472/27) a také průchozí dům, zvaný „Durchhaus“ v dolní části náměstí (dnes čp. 511/10), kde také byl jejich erb.
- Aby se předešlo nedostatku piva během jarmarku, uzavřelo město Cheb v roce 1669 jednorázovou smlouvu s městem Stříbrem, že po dobu jednoho roku může dodávat do Chebu pšeničné světlé pivo. Chebští hospodští pak jen museli vracet prázdné nádoby do Stříbra.
- V roce 1673 poctil Cheb svou návštěvou císař Leopold I. i s armádou 36 tisíc vojáků. Císař si převzal dar města (300 říšských tolarů jedné ražby a neckarské víno), provedl přehlídku armády a ubytoval se v domě na náměstí (čp. 2/17, dnes je tam Retromuseum). Nabídl prý tehdy purkmistrům, že ho mohou požádat o nějakou milost. Tehdejší purkmistři však požádali pouze o šlechtické tituly pro sebe a pro své děti. Odmítli také, aby císař městu zaplatil náklady 30 tisíc zlatých, které městu pobytem vznikly.
- Hned po odjezdu císaře Leopolda I. začali dominikáni s velkou přestavbou svého kláštera a kostela (stavba trvala až do roku 1720). Stavební záměry však byly ohroženy kvůli sousednímu domu Niclase Vetterla. Dominikáni se nakonec přeci jen nějak dohodli, když do svého svatého řádu přijali synovce sestry paní purkmistrové Rampffové (ti se teď psali „von Rampff“).
