1645-1647

  • Dne 20. června 1647 dorazilo k Chebu šest oddílů rejtarů švédské armády. Rozmístili se u lesa nedaleko Svatého kříže a předsunuté oddíly postoupily až ke dvorci Hollerhof (v místě dnešní lokality Zátiší v Chebu-Skalce). Následujícího 21. června dorazila švédská kavalerie a utábořila se mezi vesnicí Koch (dnešní Háje) a Hollerhofem, kde si švédský polní maršál Carl Gustaf Wrangel zřídil svůj hlavní stan.
  • Během 28 dní švédského obléhání bylo na Cheb vypáleno 9142 výstřelů z kanónů a do města bylo vrženo 253 granátů, 562 „ohnivých koulí“ a 1278 kamenů. Bylo zabito 10 obyvatel města a dalších 45 bylo zraněno. Zabito či zraněno bylo 86 vojáků při obraně města.
  • Švédové se pokoušeli ostřelovat město také od severu, ale střelba obránců přes řeku jim způsobila velké škody. Soustředili se proto především na jižní část městského opevnění (mezi klášterní zahradou a Horní bránou), ve snaze zničit obranné věže a připravit průlom. Během střelby kopali zákopy směrem k hradbám a měli sebou také horníky, kteří kopali šachty pod hradby a věže.
  • Při obléhání Chebu Švédy byl zničen Frießelburg naproti Václavově hradu (Wenzelsburg) ne levém břehu Ohře.
  • Georg Widmann, hejtman pěšího pluku „Infanterie Regiment Alt Starhemberg“, při švédském obležení Chebu v roce 1647 projevil svoji statečnost, když skolil švédského velitele vlastníma rukama a ztratil přitom čtyři prsty na pravé ruce. Vyznamenal se také Michael Mayerl, který byl při útoku proti Švédům těžce zraněn.
  • Po opakovaných švédských návrzích, aby město kapitulovalo, a zejména po úspěšném průlomu Švédů, kdy se zřítil kus zdi jižního opevnění, se 17. července velitel města, císařský plukovník Paradeiser, vzdal a podle dohody se svými důstojníky následující den opustil Cheb.
  • Město padlo do rukou Švédů. Polní maršál Carl Gustaf Wrangel nechal zabavit obsah chebské městské zbrojnice a všechny využitelné zásoby, zabavil také všechny koně a vyžádal si od města výpalné ve výši 50 tisíc tolarů, což se pak po mnoha prosbách podařilo snížit na 14 tisíc.