1) V roce 1525 došlo ke sporu mezi zdejším klášterem sv. Kláry a městem, které vedla tehdejší abatyše Katherina von Seeberg. Ta nechtěla přistoupit na to, co se po klášteře požadovalo, odmítla přispívat svou kontribucí na dávky, vydržovat koně a žoldnéře, nechat vykonávat povinnosti související s obranou města atd. Bránila se tím, že jejich klášter založili a zřídili králové a panovníci, také jiné vysoké stavy (to jsou její skutečná slova v omluvném listě vydaném zdejším ctihodné Radě v pátek po svatém Ondřeji Apoštolovi) a také kvůli tomu všemu římští králové a čeští králové byli pány, ochránci, protektory, obstaravateli a vykonavateli svého kláštera, a dodnes také jejich klášter patří ke Komoře české, pročež nemohl být ani k jednomu ani k druhému žádán bez ztráty svých výsad a svobod. Na kteréžto tvrdošíjné odmítání se mnozí z místní městské samosprávy již nemohli klidně dívat, takže mezi nimi vznikl takový rozruch a nepokoj, že městská rada, soud a městská obec v počtu více než 30 lidí vstoupila do kláštera ne jednou, ale několikrát s tím, aby jim abatyše kláštera vydala privilegia a listy svobody, účetní knihy, také klenoty, které jim musela (bez ohledu na protesty) vydat. Měšťané si z nich také jeden a další kusy odnesli s sebou na radnici, ale na královský rozkaz potom vše vrátili klášteru, zatímco klášter si musel naproti tomu zařídit, aby zaplatil dluh.
2) V roce 1529 byl zde v Chebu purkrabím Berian Schlick, hrabě z Pasova, kterého v roce 1531 vystřídal ve funkci purkrabího Albrecht Schlick, hrabě z Pasova a nejvyšší komoří Koruny české, který městu Chebu způsobil mnoho nepříjemností.
3) (?)
4) Rok 1530 byl tak vlhký rok, že téměř veškerá úroda utrpěla škodu, zatímco následující rok 1531 byl naopak tak suchý, že se téměř nic neurodilo, což způsobilo velký hlad, neboť fůra žita stála 6 zlatých, fůra ječmene 4 zlatých a fůra ovsa 2 zlatých. Aby však zabránil hladu mezi prostým lidem, projevila milostivá městská rada svou dobročinnost tím, že každý týden nechala semlet 10 fůr obilí, upéct z něj chléb a za levnou cenu ho rozdat chudině.
5) Právě v tomto roce v Hradišti (Reichelsdorffu), se na dvorci urozeného a veleváženého pána Clementa Püchelbergera narodilo prase, které bylo uprostřed dvojité, vzadu mělo čtyři nohy, vpředu jednoduché dvě a nahoře na hřbetě také dvě nohy, visící dolů a jen jednu hlavu a krk. Kromě toho byla na nebeské klenbě v témže roce 1531 po celé dva roky pozorována kometa,[1] a to nejen v Chebu, ale i na různých místech, což byla příprava na ty rány, kterými chtěl Bůh potrestat celé Německo, Francii, Anglii skrze vzpoury, války a náboženské změny atd., které měly v celé Evropě proběhnout a které historikové podrobně popsali.[2]
5) V roce 1532 byl za městského stavitele Erharda Wernera a městského stavebního mistra Wolfharta postaven nový most přes řeku Ohři. Tento most byl čistě dřevěný, nahoře pokrytý šindelem, ale po stranách obložený prkny a měl odkládací okno.[3] Během této doby také vznikly různé spory mezi milostivým magistrátem a rytířstvem Chebska, ale milostivý magistrát vyhrál spor a záležitosti byly v roce 1533 urovnány tak, že rytířstvo mělo nahradit výdaje, které jim však milostivý magistrát také odpustil.[4]
1 –Halleyova kometa – 1P/Halley, další roky, kdy se objevila, byly 1607 a 1682 a Halley potom předpověděl její návrat v roce 1759.
Událost uvádí na pag. 91r-92v své kroniky Pankraz Engelhart von Haselbach – viz ENGELHART von Haselbach, Pankraz, 1560: Egrische Cronica. Rukopis (opis): SOkA Cheb, inv. č. 986, sign. 517.
2 –Událost uvádí na pag. 88r-90v své kroniky Pankraz Engelhart von Haselbach – viz tamtéž.
3 –Aufschub-Fenster zde zřejmě znamená padací můstek.
4 –Událost uvádí na pag. 93r-93v své kroniky Pankraz Engelhart von Haselbach – viz ENGELHART von Haselbach, Pankraz, 1560: Egrische Cronica. Rukopis (opis): SOkA Cheb, inv. č. 986, sign. 517.