8) Na budování a rozšíření měst v Německu dali podle záznamu starých německých dějin podnět a příležitost Hunové, protože když Hunové za vlády císaře Jindřicha I.[1] několikrát vtrhli do Německa a císaře chtěli v roce 923 přimět ke zřízení ročního tributu,[2] císař Jindřich I. je u Merseburgu[3] porazil a jednoho zajatého hunského knížete nepustil tak dlouho, dokud s ním nedojednal devítileté příměří. Během této doby císař a po něm jeho syn Otto Veliký nechal města a místa opevnit hradbami a zakládat nová města pro větší bezpečnost jak země, tak i jejích obyvatel (aby nebyli přepadáni, odvlečeni, zajati a zotročeni, jak už se stalo) a do pohraničí dosadil markrabata, kteří byli nejen ‚defensores limitum‘,[4] ale také ‚judices controversiarum de limitibus exortarum‘.[5]
9) Takovýmto markrabětem byl také Diepold z Vohburgu (Theobaldus von Vohburg),[6] kterému patřilo hrabství Cham, Cheb a Loket a velká část Severní marky (Nordgau). Ten v roce 1095 Cheb rozšířil,[7] obklopil ho zdmi a věžemi a uzavřel město do prstence hradebních zdí.[8] A věřím, že k tomuto opevnění města dala příčinu válka mezi císařem Jindřichem IV.[9] (jehož strany se markrabě zmocnil)[10] a oběma jeho syny, nejprve s Konrádem[11] a po jeho smrti s Jindřichem V., pozdějším císařem římským[12] (který se na popud papeže Urbana opět vzbouřil proti otci a dosáhl toho, že se roku 1105 v Bingen zmocnil císařských insignií a nechal ho žít v Lutichu a zemřít tam roku 1109). Zmíněný Jindřich V. kvůli podpoře, poskytnuté jeho otci, potom knížectví Vohburgů a jim patřící země napadl ohněm a mečem. Kromě jiných také město Cheb v roce 1071 lehlo z větší části popelem, zem byla totálně zdevastovaná, což mohlo být podle P. Nicolase Causino S. J.[13] jedním z důvodů, proč bylo město poté rozšířeno. Pozn.: Hrad Vohburg jako rodové sídlo těchto markrabat a knížat leží v Horním Bavorsku mezi Ingostattem a Kellheimbem a měl by být stále k vidění.
1 –Heinrich I. der Vogler – Jindřich I. Ptáčník (*ca. 876, †936), král východofranský v letech 919-936, zakladatel otonské dynastie králů a císařů Svaté říše římské.
2 –Nejednalo se o Huny, ale o vpád maďarských kmenů do Saska v roce 924. Jindřichovi I. se podařilo zajmout jejich náčelníka a dojednat devítileté příměří, zejména na ochranu Saska. Toto příměří využil k tomu, aby opevňoval města a vybudoval útočiště pro venkovské obyvatelstvo a pro skladování zásoby potravin. Dále vybudoval obrněnou jízdu a expandoval na území Polabských Slovanů.
3 –Merseburg je mezi Halle a Lipskem v Sasku.
4 –Defensores limitum = ochránci hranic.
5 –Judices controversiarum de limitibus exortarum = soudci sporů, plynoucích z hranic.
6 –Kronikář zde nespecifikuje, zda se jednalo o Diepolda II. z Vohburgu (†1078), markraběte Severní marky (Nordgau) a z Giengen, nebo o Diepolda III. z Vohburgu (*1075, †1146), markraběte Severní marky (Nordgau) a hraběte z Nabburgu, Vohburgu und Cham. Jak vyplývá z dalšího textu (datace k roku 1095), jedná se snad spíše o Diepolda III. z Vohburgu.
7 –Pozdější kronikář Karl Huss k tomu doplňuje: „ačkoliv už v roce 938 byl Cheb formálním městem, v němž Schlickové, než byli povýšeni do hraběcího stavu, tvořili nejdůležitější členy městské rady a obce“.
Rod Schlicků byl však v Chebu známý teprve po roce 1350, takže to byla snad jen snaha kronikáře zvýraznit starobylost rodu.
8 –Tento údaj nemá oporu v historických pramenech. Teprve kolem roku 1130 byl vybudován kamenný románský hrad Vohburgů a budování městského opevnění se dnes obvykle datuje až do doby kolem poloviny 13. století. Citovaný údaj k roku 1095 proto představuje zřejmě pouze doklad o obecném povědomí existence starého opevnění města.
9 –Jindřich IV. – Heinrich IV. (*1050, †1106), římský král v letech 1056-1106, císař Svaté říše římské v letech 1084-1105. V letech 1076/1077 byl v klatbě od papeže Řehoře VII. a jeho syn Jindřich V. ho donutil k abdikaci ke dni 31.12.1105.
10 –Markrabě Diepold II. z Vohburgu (†1078) ve sporu císaře Jindřicha IV. s jeho synem Jindřichem V. stranil otci – tedy Jindřichovi IV. V souvislosti s válečným tažením císaře Jindřicha IV. proti jeho synovi Jindřichovi V. v roce 1070 utrpěl Cheb a Chebsko v roce 1071 velké škody a v roce 1105 (už za markraběte Diepolda III. z Vohburgu) vyhořela větší část města Chebu, což mohlo souviset s odvetnou akcí Jindřicha V., když knížetství Vohburgů napadl „ohněm a mečem“ jak zde píše kronikář.
To mohlo být příčinou odvetné akce, při které v roce 1105 vyhořela větší část města Chebu.
11 –Konrád III. Sálský, Konrád Franský (*1074, †1101), římskoněmecký král v letech 1087-1098.
12 –Jindřich V. – Heinrich V. (*1086, †1125), císař Svaté říše římské v letech 1106-1125.
13 –Páter Nicolas Caussin (Causino), jezuita (*1583, †1652),