5) Ačkoliv všechna města byla zpočátku malá a špatná, tak je velcí a slavní potentáti, či také samotní bohové obnovovali, aby jim dodali větší věhlas. Tak tomu bylo pravděpodobně také v případě Chebu, kterému měl Claudius Ptolemaios[1] dát ve svém ‚Kosmografickém popisu světa‘ název Monsgada, nebo jak jiní nazývají Monosgada, Mons-garten čili Dianina zahrada (Diana Hortus). Poněvadž jsem teď (říká pan Schlecht v jím započaté Kronice, kap. 1, § 5)[2] neměl tyto autory k dispozici, ověřoval jsem tyto názvy v jejich různých významech a konečně jsem našel u Hadriana Junia,[3] v rubrice „de oppidis“, kde také píše Menosgada (avšak nikoliv Mons nebo Monosgada), Ptolemaiovo germánské oppidum na hranici Čech (Bohemia) atd. Ptolemaios žil 144 let po narození Krista. Kdyby to tedy byla pravda, potom by z toho muselo nutně vyplývat, že Cheb je velmi staré město, a to dokonce mnohem starší, než byla většina říšských měst. Ponechává však názor těchto spisovatelů v jejich díle a říká spolu s Titem Liviem v Praefat. Histor. Rom.:[4] ‚Datur haec venia antiquitati, ut miscendo humana divinis primordia urbium augustiora facitat‘.[5] K tomu má také následující poznámku.
6) Ptolemaios žil 144 let po narození Krista a byl jedním z nejvýznamnějších generálů Alexandrie,[6] a jak nyní zmiňují historikové, po smrti Alexandra jeho přední v říši, pověřen jako guvernér. Z téhož také plyne, že z Alexandrovy monarchie vznikly čtyři veliké říše, totiž makedonská, egyptská, syrská a asijská, že Ptolemaiovi byl přidělen Egypt, jak říkají dějiny. Jestli však k těmto říším náležela také ta část Německa, ve které se nachází Cheb, to je záležitost, kterou je třeba zařadit mezi věci nejisté. Tolik uvedený pan Schlecht.[7]
7) Münsterus, lib. 3, cap. 504 tvrdí, že Eger se dříve nazýval Chebbe; v jeho spisech lze číst Cheb. Pramenem je zde Goldahtus de Regno Bohemiae, lib. 1, cap. 17 z rukopisu císařského rady Schwarzmeyera,[8] údaj lze nalézt je také u Hájka v Chron. Bohem., part 1 k roku 1212,[9] avšak spíše u Diplomati Friderici II. Supper concessione Floss ch.,[10] kde jsou tyto formulace: koupil od Adelheid Weyland, hraběnky von Cleve – je třeba upozornit na omyl a namísto Cleve by se mělo správně číst Chebbe, protože Adelheidis je markraběnka a hraběnka v Chebbe, tedy v Chebu (Eger).[11] Z dalších se podle svědectví již výše zmíněného P. Hartunga[12] uvádí název Sauerstatt podle široko daleko známých pramenů kyselky.
8) Nepochybuji však vůbec o tom, že nynější název Eger město odvodilo a zdědilo od protékající řeky Ohře (Eger), stejně jako jiná města (Saltzburg od řeky Saltza, Innspruck od řeky Inn, Donauwerth od protékající řeky Dunaj) a ztotožňuji se také výslovně se slovy uvedeného P. Hartunga v citovaném místě: ‚Nihilominus usitato hodiedum nomine Egra dicitur, quo illam vocabulo Vandali insignivere a celeberrimo fluvio ejusdem nominis, vicinaeque originis, qui fluvius, cum primam hanc ex urbibus alluat, nomen Simul asperhit urbi.‘[13] Tato řeka – podle poznámky známého P. Hartunga[14] – měla své jméno dostat od Vandalů: ‚Eger vero a Vandalis id circo dictus, quod pro Fluviis ceteris castorum copia abundet, Castor enim Vandalice Eger‘.[15] Nicméně dnes se už běžně užívá název Eger, který městu dali Vandalové nebo Vendové podle okolo tekoucí řeky stejného jména, které nedaleko odtud pramení. Tuto řeku však Venové nazývali Eger proto, že v ní prý tehdy bylo mnoho bobrů, totiž Castor (německy Fiber)[16] a bobr je ve vendské řeči Eger. Ještě jednu poznámku ohledně jména této řeky nacházím v jednom starém rukopise, který tvrdí, že tato řeka odvozuje svůj název odtud: před dávnými dobami se v oblasti Smrčin (Fichtelberg), kde tato řeka pramení, odehrála veliká bitva a ranění, nemocní a potlučení se ve Smrčinách u této říčky zotavovali, kvůli dobrému pohodlí tu tábořili a vodou z řeky si vymývali rány, a tak u této vody, která se zbarvila krví, hledali své uzdravení. Řeka nemocných se řekne latinsky Fluvius Agrorum, německy se však nazývá Eger. Sed ferae fabulatorum antiquitas.[17] Řek tohoto jména je mnohem více, jako například Eger an Rieß, u něhož leží Nordlingen, Eger v Uhersku, protéká také kolem Erlau atd.
1 –laudius Ptrolemaios (*okolo 100, †po 160), řecký matematik, geograf, astrolog a filozof. Žil v egyptské Alexandrii a okolo roku 150 n. l. napsal (kromě jiného) své dílo „Geografike hyfegesis“ („Návod ke geografii“).
2 –SCHLECHT, Johann Michael, 1742-1753: Historische Nachricht von denen merkwürdigsten Begebenheiten der Stadt Eger. Rukopis: SOkA Cheb, číslo fondu 1 – AM Cheb, inv. č. 989, sign. 525, str. 5. Johann Michael Schlecht, archivář města Chebu, napsal v letech 1742-1753 kroniku, kterou měl purkmistr Johann Thomas Funk už v rozepsané fázi k dispozici a často z ní cituje.
3 –Hadrianus Junius (*1511, †1575), známý také jako Adriaen de Jonghe, byl nizozemský lékař, klasický vědec, překladatel, lexikograf, antikvář, historiograf, emblematik, rektor školy a latinský básník. Napsal (kromě jiného) dílo „Nomenclator, omnium rerum propria nomina septem diversis linguis explicate indicans: multo quam antea emendatior ac locupletior; cum indice locupletissimo“.
4 –Citováno z díla Titus Livius: „Ab Urbe Condita libri CXLII“, Preafatio 7-8.
5 –V překladu: „Antice je dána ta milost, aby spojením lidského s božským staly počátky měst majestátnějšími.“
6 –Tu je zjevný omyl, protože Claudius Ptolemaios nebyl příbuzný s egyptskou dynastií Ptolemaiovců.
7 –Informace o Ptolemaiovi, které zde kronikář uvádí, zjevně Johann Michael Schlecht chybně ztotožňuje s makedonským generálem Alexandra Velikého.
Viz: SCHLECHT, Johann Michael, 1742-1753: Historische Nachricht von denen merkwürdigsten Begebenheiten der Stadt Eger. Rukopis: SOkA Cheb, číslo fondu 1 – AM Cheb, inv. č. 989, sign. 525.
8 –GOLDAST, Melchior, 1719: Commentarii de Regni Bohemiae, sande.
Kronikář se zjevně odkazuje na vydání z roku 1627 – Melchioris Goldasti Heiminsfeldii De Bohemiae Regni, incorporatarum provinciarum, iuribus, … – viz Melchioris Goldasti Heiminsfeldii De Bohemiae Regni, Incorporatarvmqve … – Melchior Goldast – Knihy Google, kde je na str. 101 zmíněná citace, s odkazem na rukopis Ludovica Schwartzmaiera s textem: „von der Adelheit weyland Grävin von Cleve gekaufft hat“.
Z dalšího textu cit. odkazu vyplývá, že se jedná o Adélu z Vohburgu (*před. 1127, †po 1187), dceru markraběte Diepolda III. von Vohburg.
9 –HÁJEK z Libočan, Václav, 1819: Kronyka Czeská, str. CCXXIa (470) – viz Kronyka Czeská | Národní knihovna České republiky | Digitální knihovna Kramerius (nkp.cz)
Citovaný text zní: „Oznamujem tak přitomnym jako buducym, že my témuž Králi czeskemu půjčujeme a potwrzujeme, u k wiečnemu držení dawame Diedictwí wlastní naše, Folss Grad se wšemi služebnostmi jeho a lažežytostmi, jakež by koli byly, y se wšym prawem a celostí, tak jakž někdy Děd náš Frydrych milostiwe paměti, Slawny Rzymsky Cysarz a rozmnožytel jej byl koupil od Adleydy, hrabinky z Kléwen“.
10 –Diplomata Friderici II: 1198-1212 (DD. F II 1-170) – Diplomata regum et imperatorum Germaniae – viz Historia diplomatica Friderici II, sive constitutiones, privilegia, mandata … – Knihy Google
11 –Jedná se o záměnu a shodu jmen. Zmíněná Adelheid Cleves (*1080, †1130) se narodila v Cleve v Severním Porýní Vestfálsku, kdežto dědičkou Chebska byla Adelheid von Vohburg (*před.1127, †po 1187), dcera markraběte Diepolda III. von Vohburg.
12 –HARTUNG, Philipp von, e Societate Jesu, 1684: Concio Tergemina Rustica, Civica, Aulica. Opus a plurimis desideratissimum, et expectatissimum, ac multorum librorum succus atque compendium…. Ambergae: Joannes Burger.
13 –V překladu: „Nicméně dodnes nese běžně název Egra, kterýmžto názvem Vandalové nazývali tuto řeku od jejího pramene a tento název zároveň přešel na město“.
14 –HARTUNG, Philipp von, e Societate Jesu, 1684: Concio Tergemina Rustica, Civica, Aulica. Opus a plurimis desideratissimum, et expectatissimum, ac multorum librorum succus atque compendium…. Ambergae: Joannes Burger.
15 –V překladu: „Název Eger dali Vendové, protože v té řece byla hojnost bobrů, bobr (castor) je vendsky Eger“.
16 –Castor fiber je bobr evropský.
17 –V překladu: „Avšak pouze starobylé bajky.“