5) Ačkoliv všechna města byla zpočátku malá a špatná, tak je velcí a slavní potentáti, či také samotní bohové obnovovali, aby jim dodali větší věhlas. Tak tomu bylo pravděpodobně také v případě Chebu, kterému měl Claudius Ptolemaios[1] dát ve svém ‚Kosmografickém popisu světa‘ název Monsgada, nebo jak jiní nazývají Monosgada, Mons-garten čili Dianina zahrada (Diana Hortus). Poněvadž jsem teď (říká pan Schlecht v jím započaté Kronice, kap. 1, § 5)[2] neměl tyto autory k dispozici, ověřoval jsem tyto názvy v jejich různých významech a konečně jsem našel u Hadriana Junia,[3] v rubrice „de oppidis“, kde také píše Menosgada (avšak nikoliv Mons nebo Monosgada), Ptolemaiovo germánské oppidum na hranici Čech (Bohemia) atd. Ptolemaios žil 144 let po narození Krista. Kdyby to tedy byla pravda, potom by z toho muselo nutně vyplývat, že Cheb je velmi staré město, a to dokonce mnohem starší, než byla většina říšských měst. Ponechává však názor těchto spisovatelů v jejich díle a říká spolu s Titem Liviem v Praefat. Histor. Rom.:[4] ‚Datur haec venia antiquitati, ut miscendo humana divinis primordia urbium augustiora facitat‘.[5] K tomu má také následující poznámku.

6) Ptolemaios žil 144 let po narození Krista a byl jedním z nejvýznamnějších generálů Alexandrie,[6] a jak nyní zmiňují historikové, po smrti Alexandra jeho přední v říši, pověřen jako guvernér. Z téhož také plyne, že z Alexandrovy monarchie vznikly čtyři veliké říše, totiž makedonská, egyptská, syrská a asijská, že Ptolemaiovi byl přidělen Egypt, jak říkají dějiny. Jestli však k těmto říším náležela také ta část Německa, ve které se nachází Cheb, to je záležitost, kterou je třeba zařadit mezi věci nejisté. Tolik uvedený pan Schlecht.[7]

7) Münsterus, lib. 3, cap. 504 tvrdí, že Eger se dříve nazýval Chebbe; v jeho spisech lze číst Cheb. Pramenem je zde Goldahtus de Regno Bohemiae, lib. 1, cap. 17 z rukopisu císařského rady Schwarzmeyera,[8] údaj lze nalézt je také u Hájka v Chron. Bohem., part 1 k roku 1212,[9] avšak spíše u Diplomati Friderici II. Supper concessione Floss ch.,[10] kde jsou tyto formulace: koupil od Adelheid Weyland, hraběnky von Cleve – je třeba upozornit na omyl a namísto Cleve by se mělo správně číst Chebbe, protože Adelheidis je markraběnka a hraběnka v Chebbe, tedy v Chebu (Eger).[11] Z dalších se podle svědectví již výše zmíněného P. Hartunga[12] uvádí název Sauerstatt podle široko daleko známých pramenů kyselky.

8) Nepochybuji však vůbec o tom, že nynější název Eger město odvodilo a zdědilo od protékající řeky Ohře (Eger), stejně jako jiná města (Saltzburg od řeky Saltza, Innspruck od řeky Inn, Donauwerth od protékající řeky Dunaj) a ztotožňuji se také výslovně se slovy uvedeného P. Hartunga v citovaném místě: ‚Nihilominus usitato hodiedum nomine Egra dicitur, quo illam vocabulo Vandali insignivere a celeberrimo fluvio ejusdem nominis, vicinaeque originis, qui fluvius, cum primam hanc ex urbibus alluat, nomen Simul asperhit urbi.‘[13] Tato řeka – podle poznámky známého P. Hartunga[14] – měla své jméno dostat od Vandalů: ‚Eger vero a Vandalis id circo dictus, quod pro Fluviis ceteris castorum copia abundet, Castor enim Vandalice Eger‘.[15] Nicméně dnes se už běžně užívá název Eger, který městu dali Vandalové nebo Vendové podle okolo tekoucí řeky stejného jména, které nedaleko odtud pramení. Tuto řeku však Venové nazývali Eger proto, že v ní prý tehdy bylo mnoho bobrů, totiž Castor (německy Fiber)[16] a bobr je ve vendské řeči Eger. Ještě jednu poznámku ohledně jména této řeky nacházím v jednom starém rukopise, který tvrdí, že tato řeka odvozuje svůj název odtud: před dávnými dobami se v oblasti Smrčin (Fichtelberg), kde tato řeka pramení, odehrála veliká bitva a ranění, nemocní a potlučení se ve Smrčinách u této říčky zotavovali, kvůli dobrému pohodlí tu tábořili a vodou z řeky si vymývali rány, a tak u této vody, která se zbarvila krví, hledali své uzdravení. Řeka nemocných se řekne latinsky Fluvius Agrorum, německy se však nazývá Eger. Sed ferae fabulatorum antiquitas.[17] Řek tohoto jména je mnohem více, jako například Eger an Rieß, u něhož leží Nordlingen, Eger v Uhersku, protéká také kolem Erlau atd.