1) Začátkem tohoto nového roku Francouzi téměř ze dne na den vypochodovali z Chebu, a to zčásti do Francie, zčásti do Ambergu, jak říkají. Uherští pěšáci potom narukovali na Chebsko i do Falce a na různých místech Falce požadovali výpalné. Dne 1. února začali Francouzi bourat zbývající domy na předměstí u Horní brány, což se stalo i na ostatních předměstích. Když zbourali několik domů v takzvané Engelově ulici (Engelsgasse),[1] přišli uherští husaři a zahnali Francouze do města, načež byla Horní brána zamčená a od té doby zamčená zůstala. Při strhnutí jednoho domu ve zmíněné ulici byli údajně zabiti dva Francouzi. Dne 2. února dva maďarští husaři zastřelili nedaleko brány jednoho francouzského důstojníka, který sem přijel s poštou z Prahy (byl ředitelem pražského špitálu a měl být vybaven pasem od Jeho knížecí Jasnosti vévody lotrinského), a okradli ho o všechny peníze, které měl u sebe. Poté 3. února dezertovali z královské uherské armády a přeběhli k francouzským jednotkám v Chebu, kde chtěli nastoupit službu, ale protože byli uznáni za pachatele výše zmíněné vraždy, Francouzi je okamžitě zatkli. Téhož dne v Chebu chyběly i běžné posty. Dne 7. února byli oba zatčení uherští husaři odpoledne za živa lámáni kolem (lebendig geräderet) na místě, kde spáchali vraždu dotyčného důstojníka. V té době byl také purkmistr Funck odvolán z funkce francouzským generálem pro svou neschopnost a na jeho místo byl jmenován purkmistr Reichl. Nakonec královská uherská armáda vyzvala město Cheb potřetí, načež začala formální blokáda a hned na začátku stálo jedno vejce 3 krejcary, máz piva[2] 3 krejcary, libra hovězího 9 krejcary, telecího 12 krejcarů. Uherští husaři také nedaleko Schirndingu sebrali Francouzům až 40 volů, mnoho ovcí a obilí, které si dovezli z Bayreuthska a přitom vzali do zajetí francouzské proviantní Židy.

2) Dne 9. února vydal francouzský generál a velitel města Chebu rozkaz, aby se již nikomu z měšťanstva neprodávalo žádné maso z masných krámů (fleischbänken). Toho dne bylo na hřbitov vyneseno pět mrtvol najednou a zmíněný francouzský velitel nařídil, aby všechny mrtvoly byly pohřbeny denně najednou. Navíc téhož dne do města dorazil královský uherský trubač a přivedl s sebou několik francouzských zajatců, kteří byli vyměněni za zajaté uherské husary. Francouzi také to ráno provedli výpad z města do Hradiště (Reichlsdorf), mnohé tam oloupili a vyhnali pryč, někteří ale byli přitom zajati Uhry. Kromě toho Francouzi v té době sebrali ze Špitálského dvora[3] více než 40 vozů sena a slámy a odvezli je do města, ale říká se, že za to mohl sám správce Špitálského dvora se svou hubatou pusou, která se prý na Francouze otevřela příliš dokořán. Dne 10. června došlo odpoledne u Horní brány ke střetnutí (rekontra) mezi uherskými a francouzskými husary. Nevím, zda tam někdo zůstal, ale nemuselo to být tak vážné, protože Francouzi právě toho dne přivedli z papírnického mlýna (papiermühl) do města 10 kusů dobytka. Francouzi také vykáceli všechny stromy, které ještě stály v zahradách kolem města. V tento den za soumraku byl ve farním kostele pohřben pán von Brusch,[4] jinak zvaný Kantzler.

3) Dne 11. února vydal francouzský velitel opět rozkaz, aby město Cheb opustili všichni, kteří se nemohou zajistit proviantem na dobu čtyř měsíců, a také ti, kteří nejsou pod jeho ochranou, to jest ti, kteří se nechtějí nechat využívat na valy, načež mnoho obyvatel město opustilo. Konečně 17. prosince dorazila do Chebu královská uherská infanterie, která se ubytovala ve vesnicích poblíž města, a na všech silnicích v okolí města byla postavena královská uherská polní stráž. Dne 18. února vyjeli z města francouzští husaři, ale čtyři z nich dezertovali a přeběhli k Uhrům. Dne 19. února francouzští vojáci znovu vyrazili z města a sebrali všechny zásoby panu Müllerovi v Bodenshofu.[5] Dne 20. února v 11 hodin v noci zapálili královští uherští husaři dvě stodoly poblíž hostince „U tří lip“,[6] v nichž se prý často ukrývali a zdržovali francouzští vojáci. Dne 21. února navečer nařídil vládnoucí purkmistr Reichl, aby z rozkazu francouzského generála a velitele všechny kláštery ve městě Chebu, totiž františkáni, dominikáni, jezuité a klarisky, jakož i komenda, odevzdaly na druhý den osm polen dřeva na hlavní stráž (hauptwache)[7] pod přísným trestem vojenské exekuce. Městský farář měl odevzdat čtyři polena a každý měšťan jedno, s čímž bylo druhého dne započato. Téhož dne zemřel ve františkánském klášteře německo-francouzský poručík narozený ve Štrasburku, který byl následujícího dne kolem čtvrté hodiny odpoledne odvezen z kláštera a za zvuku zvonů františkánského kostela i kostela Klarisek byl pohřben na hřbitově farního kostela (Pfarr-kirchhof).

4) Dne 23. února za rozbřesku vyrazilo z města asi 600 Francouzů s mnoha zapřaženými vozy na Dolnici (Dölitz) s úmyslem sebrat odtud veškeré krmivo (fourage) a dovézt je do města. Zpočátku se jim to celkem dařilo, ale jakmile dorazilo několik uherských husarů, spěšně odjeli, a utekli do města, načež k uherským husarům přiběhl francouzský kůň se sedlem a uzdou. Uherští jednotky obsadili Dolnici (Dölitz) a vzali ji pod svou ochranu, zatímco se Francouzi rozhodli, že ji zapálí, ale přeci jen pro větší bezpečí odvezli krmivo pryč. Týž den odpoledne kolem druhé hodiny bylo opět veřejně vybubnováno, že na rozkaz francouzského generála a velitele se od dnešního dne nesmí žádný měšťan odvážit opustit město a ani duchovní, ani světští se nesmí pod trestem oprátky odvážit napsat z města dopis nepřátelským jednotkám. Zdejší francouzské gubernium v tento den nechalo vyvést z města se čtyřmi mušketýry poustevníka, který jinak pobýval u Svatého Kříže a v té době se často zdržoval v Chebu, snad z podezření, že nosí z města dopisy uherské armádě do Falce, kde tehdy uherská armáda ležela. Dne 25. února byly časně informovány všechny kláštery oběžníkem, že od nynějška nebude smět žádný duchovní opustit město bez výslovného povolení velitele. Krátce nato došlo k zatčení františkána z Hory sv. Anny na předměstí města u Horní brány, který musel opatřit nemocného. Byl násilím zadržen stráží a spolu s učitelem byl dvěma vojáky s nasazenými bajonety odveden do města ke generálovi a veliteli, a poté, co byl jimi vyslechnut, byl opět stejným způsobem vyveden z města. To se vše stalo proto, že se Francouzi domnívali, že chce uschovat nějakého zrádce města. Dne 26. února se libra hovězího masa prodávala za 9 krejcarů a fůra ovsa za 10 zlatých. Dne 27. února byl pan Söldner na Kostelním dvoře (Kirchhofe)[8] na rozkaz francouzského velitele odveden do vězení, protože se pohádal s důstojníkem, který byl u něho ubytovaný.

5) Dne 1. března byl do města znovu vyslán královský uherský trubač, příčina jeho příjezdu zůstává neznámá. Dne 2. března byl za trojí salvy z pušky jeden francouzský důstojník pohřben u dominikánů, jakož i zároveň čtyři mrtvoly na hřbitově. Francouzi začali toho dne budovat nové zákopy (aprochen) na Špitálním vrchu (Spitl-berg) za rozestavení čtyř polních stráží. Dne 3. března Francouzi zcela zbořili domy, které ještě stály na předměstí. Zbylé dřevo si vojáci odvezli do města, aby ho mohli použít, a pro měšťany nenechali ani to nejmenší. V okolí města bylo také spatřeno asi sto uherských husarů, na které bylo vypáleno mnoho výstřelů, ale zda byl někdo zasažen, nebylo vidět ani slyšet. Ostřelování uherských husarů, jezdících okolo, z města Francouzi pokračovalo i 4. a 5. března. Dne 6. března ráno se nechalo vidět mnoho uherských jednotek, dílem husarů a dílem jiné kavalerie, se sedmi prapory či standartami, u Hájů (Koch), u Svatého Kříže (Heiligen Kreütz) až po Dolní Pelhřimov (Unterpilmersreith) a na Šibeničním vrchu (Galgenberg). Uspořádali tam malou přehlídku (musterung) a s trojnásobnou salvou, během níž se na valech shromáždilo mnoho francouzských důstojníků a bláznivým tancováním dávali najevo svou povznesenou náladu, na kterou však postupně hladem zapomněli. Dne 7. března vpadlo na Dolnice (Döllitz) 200 Francouzů spolu se 100 důstojníky z chebské posádky se čtyřmi prázdnými vozy ve snaze nabrat zásoby, které tam ještě byly. Trochu málo s tím začali, ale dočkali se přitom reakce královských uherských husarů a dalších rejtarů, kteří tam přijeli, ukořistili pět koní, některé Francouze krutě zranili a dost jich zajali. Přesto Francouzi 8. března provedli opět výpad, ale uherští husaři je několikrát zahnali zpět do města. Francouzi také úplně strhli některé stojící zdi několika zděných domů poblíž Mostní brány (Bruck-thore). Dne 9. března v noci maďarští husaři přepadli francouzský piquet[9] a zajali 20 Francouzů. Toho dne přišel do města uherský trubač, který s sebou přivedl zpět do uherského vojska jednoho uherského husara, který dezertoval. Dne 10. března byl uherskými vojáky u Schirndingu v Bayreutsku zajat francouzský poručík, který se v šatech žebráka doručoval z města dlouhou dobu špionovi na Chebsku. Kromě toho byla z města najednou vynesena čtyři těla. Francouzi se také odvážili útoku na uherské husary na Řehořově náměstí (Gregorÿ-platz),[10] ale byli uherskými vojáky zahnáni do města. Právě v tento den nechal francouzský komisař ve městě zveřejnit, že obchodníci s vínem mají prodávat máz[11] míru špatného vína za 30 krejcarů, lepšího však za 40 krejcarů, a kdo by tento příkaz neuposlechl, měl zaplatit vysokou pokutu.

6) Dne 11. března mělo proběhnout obnovení chebského senátu (Renovatio Senatus Egrani), která se však v tomto roce nekonalo. Tento den byl pro měšťany velmi osudný. Nejprve francouzský velitel nařídil celému řemeslu řeznickému, aby každý mistr za svoji osobu veliteli bezplatně dodal jednoho vola, avšak pokud by tak nemohl učinit, měl by za něj zaplatit 100 zlatých pod trestem vojenské exekuce. Za druhé jim bylo také pod velkou pokutou zakázáno porážet další dobytek pro měšťana bez výslovného svolení velitele. Poté byl dne 13. března na všech kostelních dveřích a na budově radnice vyvěšen patent v jazyce německém a francouzském kvůli prodeji vína a masa, jak již bylo uvedeno výše, s pohrůžkou, že kdo poruší nařízení, bude muset za první přestupek zaplatit pokutu 100 zlatých a druhý přestupek bude potrestán doživotním vězením; podepsán de Therville M-ppria. Toho dne také dorazilo 16 děl ze Saska nedaleko Tannerova mlýna (Dannermül), ke skutečnému obléhání zdejšího města uherskými jednotkami. K obléhání však nedošlo, aby bylo město ušetřeno, ale pokračovala blokáda. Dne 14. března musel každý řezník odevzdat francouzskému generálovi jednu krávu, ale na ty, kteří tak neučinili, byla vložena vojenská exekuce. Dne 15. března bylo nařízeno, aby byly všechny ulice města vyklizeny a nečistoty svedeny do odtoku (uflath) u Lodní brány (Schieffthor) do řeky Ohře, což bylo vyhlášeno veřejným vybubnováním. Kromě tohoto příkazu bylo měšťanům také nařízeno platit každý den 6 krejcarů jako poplatek za valy (schantz-geld). Dne 16. března byl na různé domy ve městě vyvěšen patent kvůli úklidu ulic, na jehož základě měla být 20. nařízena vizitace 20. března, a kdo neuklidil úsek před svým domem, měl zaplatit 20 zlatých jako pokutu válečnému komisaři de Thervilleovi. Zaznamenán byl také veškerý dobytek, který se v měšťanských domech ještě nacházel. Do města přijel královský uherský trubač, který měl přinést pas francouzskému důstojníkovi, jenž se chystal opustit Cheb i se svojí ženou a domácími. V tento den opět 10 francouzských husarů vyrazilo časně ráno z Horní brány u tzv. hostince „U kříže“ (Creütz-würthshauße)[12] narazilo na uherské husary, kteří je odkud okamžitě zahnali zpět do města. Přitom byl zajat jeden francouzský husar a jeden byl nebezpečně poraněn, a protože se tito husaři hemžili dokola, střílelo se ráno i odpoledne děly z valu u Horní brány.

7) A protože 17. března byli uherští husaři vidět kolem celého města, střílelo se na ně ráno a odpoledne také silně děly z města a Francouzi zastřelili jednoho uherského husara u hostince „U kříže“ (Creütz-würthshauße)[13] na předměstí. Ve dnech 18. a 19. března byly zbourány dosud stojící domy u Mostní brány (Bruck-thor). Dne 20. března byl jeden francouzský důstojník pobodán jiným důstojníkem. Dne 22. března byl u Horní brány zbořen hostinec „U kříže“ (Creütz-würthshauß) i se dvěma stodolami a 23. března byly zbořeny domy a stodoly na Aegidiho angeru (Aegidÿ Anger);[14] slámu a seno, které tam ještě bylo, sebrali francouzští husaři a odvezli do města. Dne 24. března dva uherští husaři stříleli na francouzské polní stráže, byli však při tom zajati a odvedeni do města. Toho dne byly také prohledány všechny měšťanské domy, aby se našla zbývající sláma a seno. Dále Francouzi sebrali všechno jednomu měšťanovi jménem Schmidt, který chtěl své obilí a další proviant vyvést ze země. Dne 25. března téhož roku Francouzi důkladně vyplenili statek Holerhof.[15] Dne 26. června byl francouzskými husary několikrát zajat jeden Uher,[16] naopak 28. června však prý bylo 24 francouzských husarů, kteří podnikli výpad na vesnici Háje (Koch), zase zajato Uhry. Dne 30. března Francouzi vypřáhli 2 voly z vozu a přivedli je do města i s koněm uherského husara, kterého ukořistili na silnici k Waldsassenu. Následujícího dne v nočních hodinách zcela vyplenili ve Svatém Kříži sedláka jménem Adler.

8) Dne 2. dubna se královští uherští husaři střetli s Francouzi v potyčce před Horní branou. Při této potyčce byl jeden francouzský husar zastřelen a několik jich bylo těžce zraněno. Dne 6. dubna začali Francouzi u Horní brány, nedaleko zbořeného hostince „U kříže“ (Kreütz-würthshauß),[17] stavět nový prvek opevnění (werk), který bylo rovněž během několika týdnů doveden k dokonalosti. V této době docházelo mimo město denně k různým potyčkám mezi rakouskými a francouzskými husary, a proto na ně bylo z města denně vypáleno mnoho ran z kanónů, ale s jakým výsledkem, to nebylo zaznamenáno. Dne 16. dubna vyslal generál polní maršál hrabě von Festitiz opět do města královského uherského trubače k francouzskému generálovi a veliteli, ale jeho příjezd zůstal utajen. Dne 19. dubna odpoledne dorazil z Ambergu do Chebu francouzský pomocný oddíl, který čítal údajně 9 nebo 10 tisíc mužů, z nichž většina strávila noc mimo město, Načež byla 20. dubna odvelena francouzská posádka, která byla dosud v Chebu, a ještě téhož dne odtud odjela do Ambergu s posádkou, která dorazila včera. Na noc se ubytovala dílem ve Waldsassenu, dílem v Mitterteichu. Dne 23. dubna časně ráno v jednu hodinu zemřel ve zmíněném domě Junkerů na náměstí Le Baron de Monelo z Lothrinska, který zde byl nějakou dobu francouzským městským velitelem. Pohřben byl 24. dubna v našem františkánském kostele v kryptě. Na dvoře ženského kláštera se vypálilo při tomto pohřbu z několika děl, což způsobilo velkou škodu na oknech v našem kostele, ale tato škoda byla nahrazena a zaplacena.

9) Dne 3. května byl na rozkaz francouzského generála a velitele pevnosti města Chebu, monsieur de Hermovile, odveden purkmistr Funk i s manželkou a dětmi z města a odpoledne ve 4 hodiny byl v doprovodu 20 vojáků odvezen na voze taženém dvěma koňmi, a to z toho důvodu, že měl mít zakázanou korespondenci s královskými uherskými úředníky. Stejně tak zmíněný francouzský generál nařídil, aby se od šesti hodin večer do časného rána nezvonilo v žádném kostele ani v žádném domě Božím, což se také ještě v ten den stalo. Kvůli úbytku drobných mincí nařídil ještě téhož dne výše zmíněný generál, aby byly od obchodníků a řemeslníků vybrány drobné mince (scheid-müntz) za 1000 zlatých, předtím byly každému z nich všechny peníze vyplaceny. Současně bylo jmenovaným generálem nařízeno milostivému magistrátu, aby byla ražena mince, což se také stalo, avšak na světlo denní se dostaly pouze cínové krejcary; na jedné straně byl znak města Chebu a na druhé straně stálo „1 K. Eger 1743“. Opět bylo kvůli jednomu synovi pekaře a měšťana (jménem Gabler) řečeným generálem zakázáno nosit dýku, ať je to kdokoli, vyjma čtyř pánů purkmistrů a městských radních. Dne 10. května se nedaleko vesnice Háje (Koch) u Chebu střetli francouzští a uherští husaři a došlo k malé potyčce, při níž byl jeden francouzský husar zastřelen, z uherských husarů bylo však několik zraněno. Dne 11. května vyrazilo asi 500 Francouzů z města směrem k chorobinci (Sieh-hauß),[18] aby si vzali dřevo z lesa, ale byli uherskými husary zahnáni zpět a kůň jednoho francouzského důstojníka byl pod ním zastřelen. Téhož dne již několikrát zmiňovaný generál a velitel de Hermoville zakázal měšťanům pod pokutou 200 zlatých porazit krávu nebo jiný kus skotu. Namísto toho si měli ponechat všechen dobytek, který ještě měli v zásobě, pro vojáky, protože byl velký nedostatek masa. V té době činila cena jedné měřice žita (maß korn)[19] 2 zlaté 30 krejcarů, kandl[20] hrachu 38 krejcarů. Dne 12. května byla v Praze korunována královnou českou Marie Terezie, rakouská arcivévodkyně a královna uherská.

10) V té době musela zdejší milostivá lozunková kancelář (Stadt-losung) platit francouzskému veliteli pevnosti, platz major (?)a dalším důstojníkům jako diskreci 600 zlatých měsíčně a tyto peníze se nazývaly vinné (wein geld). Dne 16. května zde bylo oznámeno, že nové cínové krejcary, ražené v Chebu, byly falšovány, načež byly okamžitě zabavené. V této době tu francouzská posádka často verbovala. Dne 25. května se mezi Francouzi rozkřiklo, že z francouzského masného komisařství bylo ukradeno 4000 zlatých, a proto bylo také 28. téhož měsíce veřejně vybubnováno, aby to ten, kdo má nějakou povědomost, kdo je ukradl, oznámil zdejšímu veliteli města a pevnosti, načež byla slíbena dobrá odměna. Právě ten den se platilo po půl tolaru nejen za libru zeleného masa, ale také za všechny koně, a to jak důstojníků, tak i měšťanů […].

Pag. 987-988: folio chybí – [28. května až 8. června][21]

[…] vystřelili, ale bez újmy, a odpoledne opět pokračovali ve své obraně (recontra). Ženský klášter také dostal zpět šest koní, které jim uherští vojáci z Waldsassenu sebrali, ale kolik za ně zaplatily, to není známo. Dne 9. června se francouzští a uherští husaři znovu setkali u Horní brány a několikrát se utkali; během toho na ně bylo z města vypáleno několik výstřelů z děl a husaři na znamení vítězství přivedli do města těžce zraněného uherského koně. Právě v tento den dorazil odpoledne k Horní bráně uherský důstojník spolu s trubačem z Waldsassenu, a když byl vpuštěn dovnitř, okamžitě žádal o setkání s francouzským generálem. Ten však nebyl doma, nýbrž byl v zahradě starosty Sölldenhofena ve Fleischgasse.[22] Okamžitě se tam vydal a vyložil své poslání. Všichni se sbíhali na náměstí a předpokládalo se, že město je napadeno, ale ve skutečnosti se nevědělo vůbec nic. Dne 10. června byl nějaký mlynář i s jednou ženou z Angeru sv. Jošta (St. Jobst Anger)[23] odvedeno Francouzi do vězení (breson) v Chebu. Téhož dne ráno byl horní hostinec (ober-wurtzes-hauß) městského strážmistra, poručíka a ubytovatele (quartier-meister), obsazen dvěma strážnými, načež musel on, jeho žena a děti v 11 hodin dopoledne město opustit, přičemž příčina zůstává neznámá. Dne 11. června se prodával bochník chleba za 30 krejcarů, a protože nebylo k dispozici žádné jiné maso, začali Francouzi 12. června porážet a jíst psy a kočky. Hucusqie ex P. Sergio Franciscano Egrano.[24] Nyní se tento humbuk blíží ke konci.