1) V roce 1412, v sobotu po svátku svatého Bartoloměje, vytáhli Chebští k hradu Neühaus, který patřil šlechticům Forsterům, rozbořili ho a vypálili. Aby však k podobným zločinům v budoucnu nedocházelo, byla uzavřena následující jednání. Zmínění Forsterové měli městu Chebu navždy přenechat zničený hrad i se vším jeho příslušenstvím a město Cheb jim za něj mělo zaplatit 4.000 rýnských, což zmínění Forsterové svými kupními smlouvami a k nim připojenými insigniemi potvrdili. Pro potvrzení této koupě byl povolán Pangratius Eberhardt jako ‚notarius publicus‘, který se celého jednání účastnil.

2) V tomto roce 1412 Chebští několikrát vytáhli a oblehli hrad Greßlaus (nyní zvaný Greßlitz, ležící poblíž hornického města Graßlitz – Kraslice) patřící pánům bratřím, knížatům a purkrabím z Míšně a pánům z Plavna, a to z toho důvodu, že z tohoto hradu bylo Chebsko často obtěžováno. Chebští se ho zmocnili, dobyli ho, spálili a srovnali se zemí. Při dobývání tohoto hradu, stejně jako při dobývání hradu Neühauß, se místní soukeníci drželi tak statečně, že jako první za zvuku trubek vtrhli do hradu a dobyli jej. Za to dostalo ctihodné soukenické řemeslo od milostivého magistrátu jako odměnu za svou statečnost privilegium, aby to o masopustu, v den jejich výročí, slavilo čestným tancem, nebo vyvěšením praporu a tyto slavnosti mohli slavit za zvuku polnice (a také nosit meče, o což se však nechali v roce 1700 opět připravit). Nepřátelé zajatí na těchto dvou hradech byli připoutáni k obrněným vozům a spoutáni odvezeni do Chebu, kde byl každý z nich katem odměněn podle svých zásluh. Z výše uvedeného hradu sem bylo přeneseno pozlacené slunce, které dodnes stojí na radnici.[1]

3) Právě v tomto roce začal kázat Johannes Hus, kvůli jehož kacířství muselo město Cheb utrpět velké škody, jak uslyšíme na příslušných místech, a v následujícím roce 1413 se kvůli němu konal koncil v Costnitz neboli Kostnici.