Původně dřevěná rozhledna z roku 1891 byla v roce 1909 nahrazena odolnou kamennou stavbou. Je pojmenována po německém kancléři Otto von Bismarckovi, na jeho počest bylo v tomto období postaveno okolo 200 dalších věží, sloupů a mohyl po německy mluvící části Evropy a také v Jižní Americe. U nás se nacházejí ještě 2 další takzvané Bismarckovy věže, jedna v nedaleké Aši, druhá u Mikulášovic ve Šluknovském výběžku.
Vyhlídka na věži kostela nabízí po zdolání 170 schodů krásný pohled na město Cheb.
Vstup je zpoplatněný. Stoupá se po pohodlném schodišti až do prostoru zvonice (133 schodů), odtud pak po točitém schodišti ústícím do příkřejšího závěrečného výstupu (37 schodů) do prostoru vyhlídky.
Vyhlídková věž se zavěšenou 40 m dlouhou lávkou od architekta Davida Vávry inspirovaného hradním padacím mostem. Výška rozhledny 10 m, otevřena 6. 10. 2006.
Na kraji města Cheb se na Zlatém vrchu (484 m) nachází vyhlídka, z které je krásný pohled na celé město. Na vyhlídku vede místní turistické značení.
Na vyhlídce Chebská stráž (německy Egerwarte) stojí empírový vyhlídkový altánek. Ten dříve stával nad řekou s širokým výhledem, ale postupem času stavba trochu zarostla. Z vyhlídky je stále rozhled do údolí s vodní nádrží dobrý.
Mohutná vyhlídková kamenná věž je nejzápadnější rozhlednou u nás. Patří mezi tzv. Bismarckovy rozhledny, kterých se dochovalo po světě 173. Rozhledna byla slavnostně otevřena 19. června 1904. Na vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 metrů vystoupáte po 122 schodech. Celková výška rozhledny je pak 34 metrů. Vstupné je dobrovolné. Z rozhledny se vám naskytne výhled na město Aš, Krušné hory, Slavkovský a Český les.
V pásu křemencových skal najdete Goethovu skalku (Goethův kámen) s pamětní deskou, která připomíná zdejší pobyt německého básníka J. W. Goetha.
Salingburg je rozhledna v Chebské pánvi na okraji Františkových Lázních v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Stojí v nadmořské výšce 450 m na malém návrší zvaném Na Vyhlídce ve Slatině, místní části lázeňského města. Od centra lázní je rozhledna vzdálena přibližně jeden kilometr jihovýchodním směrem
Rozhledna společně s blízkou turistickou chatou byly turistickým spolkem postaveny v roce 1904. Po 2. světové válce však chata přešla do vlastnictví soukromého majitele a od té doby není přístupná ani věž. Dvacetimetrovou věž korunuje ochoz s cimbuřím a neobvyklou boční věžičkou. Pro veřejnost je nepřístupná
Hamelika je rozhledna nacházející se na stejnojmenném vrchu, kóta 723 m n. m., jižně od lázeňského centra Mariánských Lázní. Vrch Hamelika náleží Tepelské vrchovině a leží v jejím západním cípu, poblíž hranic se Slavkovským lesem a Podčeskoleskou pahorkatinou. Název pochází z německé výslovnosti dřívějšího označení "Homolka".
Rozhledna Krásenský vrch je 25metrová kamenná rozhledna s charakteristickým spirálovým pravotočivým schodištěm se 120 schody. Projekt rozhledny vytvořili sochař Willy Russ (1887–1974) a stavební technik Fritz Hoffmann. Rozhledna byla slavnostně otevřena 23. června 1935. Dnes je pokládána za jednu z nejromantičtějších a nejkrásnějších rozhleden v České republice. Skýtá dobrý výhled na Slavkovský les, Tepelskou vrchovinu, Krušné a Doupovské hory. Vrcholový kamenný ochoz je opatřen vyhlídkovými tabulkami. Rozhledna je od roku 1958 na seznamu kulturních památek České republiky.
Trojice křížů byla zhotovena v roce 1849 občany města Prameny (Sangerberg). Jejich umístění na výrazné vyvýšenině dávalo v pozdějších dobách vznik pověstem o jejich původu. Jsou na nich umístěny nápisy, které však nejsou příliš čitelné. Lze pouze vyčíst, že byly vyrobeny jako poděkování za uzdravení.