1) Poté, co byl Jiří z Poděbrad zvolen českým králem, došlo k mnoha sporům, takže mnoho měst v Čechách, ve Slezsku a na Moravě od něj jako od utrakvisty kvůli náboženství odpadlo. Přesto mu zůstalo věrné město Cheb, které také dvakrát poctil svou přítomností; poprvé v roce 1459, kdy zde dal svou dceru Sidonii za manželku Albertovi, synovi Friedricha II., kurfiřta Brandenburského (pozn.: Schlecht[1] má Sasko, jiní Braniborsko), a míšeňského markraběte, a na druhé straně Annu, dceru saského vévody Wilhelma a durynského lantkraběte, za manželku svému synovi Heinrichovi mladšímu. Podruhé sem tento král přijel na velký knížecí den (Fürsten-tage), který se zde konal v roce 1461 (Pangratius uvádí 1462, 2. února), a kterého se zúčastnili braniborský markrabě Fridrich, bavorský vévoda Ludwig, rakouský vévoda Albrecht, bavorský a mnichovský vévoda Johann, hesenský lantkrabě a bavorský vévoda Otto mladší, biskupové bamberský, würzburský a freysingský, Wilhelm hrabě z Hennebergu, vyslanci biskupů z Mohuče, Kostnice, Augsburgu, Salzburgu, Lipstadtu, vévody burgundského, falckraběte, hraběte z Würtenbergu, Švábského svazku, rytířského řádu sv. Jiří, říšských měst Ulmu, Augsburgu, Norimberku, Řezna, Štrasburku, Nördlingene, Speÿeru a další.

2) O čem se na tomto knížecím dni skutečně jednalo, se však ví jen málo, ale Dubravio uvádí, že král Jiří byl na tomto setkání velmi silně přesvědčován, aby se přizpůsobil papeži a římské církvi, zvykům a obřadům, na což prý údajně celému shromáždění odpověděl. Papeže vždy považoval a dodnes považuje za nejvyšší hlavu církve, plně uznával a také věděl, že mimo římskou církev nelze dosáhnout spásy. Chce chránit proti kacířství, sám chrání a bude po celý život chránit kompaktáta, která byla dána Čechům v Basileji a potvrzena papežem, podle nichž jsou všichni s katolíky považováni za syny církve. S tímto královským prohlášením byli přítomní kurfiřti a knížata spokojeni, proto mu také slíbili veškerou svou podporu a následně ji také poskytli. V důsledku toho král po svém návratu do Prahy vydal nejen konstituty Karla IV., ale sám vydal tvrdé příkazy proti táboritům, pikardiánům, adamitům a dalším a pohrozil jim přísnými tresty, pokud se nepřidají ke katolíkům nebo kompaktátům.

3) Než tento odstavec ukončím, musím zde ještě uvést, že 1) v roce 1462 zcela vyhořelo Předhradí, kde nešťastně uhořelo 13 lidí.  2) V následujícím roce 1463 však v Chebu zemřelo 5000 lidí.