4) Poté, co život a vládu císaře Jindřicha VII. ukončila zlá nemoc[1] na italském tažení (nikoliv však jedem, který by přinesl dominikán při svatém přijímání, jak někteří chybně uvádějí), shromáždění kurfiřti po téměř ročním bezvládí chtěli zvolit nového panovníka, došlo kvůli hlasům, které někteří preferovali, k důležitým sporům. Proto se volitelé římského císaře rozdělili na dvě strany: Friedricha I. Sličného,[2] syna Albrechta I. Habsburského volil Jindřich kurfiřt Kolínský, Rudolf kurfiřt Saský a Jindřich vévoda Korutanský, který prosazoval, že je král český, a to by bylo dříve, než volili Jan Lucemburský spolu s Rudolfem kurfiřtem Falckým. Naproti tomu Ludvíka vévodu Bavorského[3] zvolili ve Frankfurtu Petr kurfiřt Mohučský, Balduin kurfiřt Trevírský, český král Jan Lucemburský, bratr Jana Rudolfa kurfiřta Saského, který tvrdil, že má Rudolfův hlas a Waldemar kurfiřt Brandenburský. Friedrich I. Sličný byl korunován Petrem arcibiskupem Mohučským v Cáchách, ale Ludvík Bavor byl pomazán Jindřichem arcibiskupem Kolínským v Bonnu. Tak se stalo, že byli v Německé římské říši najednou dva císaři, a to dva nejjasnější princové, z nichž každý by si jak svou urozeností, tak i svojí hodností a světskou i duchovní ctností zasloužil vládnout císařství. Zatímco tato dvě knížata uchopila nabízenou císařskou důstojnost, aby rozšířila svou moc a také rozmnožila svůj majestát, změnila se časem tato záležitost v otevřenou válku. Edmundus Bock.

5) Protože Ludvík Bavor nejenže na takové budoucí války potřeboval hodně peněz, ale také mnoho slíbil českému králi Janovi (aby mu dal svůj hlas), bylo nanejvýš nutné, aby dodržel, co slíbil, pokud se chtěl dále spoléhat na českou pomoc. Nenašel žádný lepší způsob, než královi Janovi za určitou sumu peněz dát do zástavy říšské město Cheb, které mělo beztak pro Čechy velmi dobro polohu, vlastnily tu už hrad a nejen král Jan, ale i jeho předchůdci už na Cheb dlouho upírali svoje zraky, také s ohledem na to, že leží příliš daleko od Římské říše. Ludvík Bavor tak také učinil a dal to samotnému městu Cheb na vědomí následujícím dopisem (který by měl stále být k dispozici v originále):

My, Ludvík, z Boží milosti císař římský císař, po všechny časy rozmnožitel říše atd., vzdáváme hold a přání všeho nejlepšího naší milé věrné radě a obci měšťanů chebských. Dáváme vám na vědomí, že pro obecné dobro a čest říše a také kvůli míru a podle křesťanství jsme vás, s obvyklými službami a poddanstvím, kterým jste povinni římské říši, zastavili urozenému Janovi, králi českému a knížeti věrnému říši. Při vaší pokoře, jak nám slíbil, vám bude ve všem nápomocen a prospěšný, avšak vy mu budete místo nám poddaní a poslušní a budete vědět, že z moci, která nám právem náleží, budeme hledat způsob, jak vás vrátit na vaše právoplatné místo a vykoupit vás za peníz, za který vás zastavili. Buďte nám v této věci poslušní tak, jak je vám drahá celá naše čest. List byl dán v Mnichově, na svátek po sv. Bartoloměji, počítáno od narození Krista roku 1315, v prvním roce naší vlády. L.S. Ludovicus D. G. Rom. Rex Semper Augustus.