do roku 1100

  • Akropole slovanského hradiště na chebském návrší byla v průběhu 9. století opevněná
    sypaným valem s roštovou konstrukcí, palisádou a vnitřním vydřeveným příkopem, který
    probíhal přibližně v místech dnešní ulice Růžové a Mlýnské. K opevněné akropoli přiléhalo
    předhradí, které se později rozvinulo ve středověké město.
  • Pravděpodobně v roce 845 byl na chebském hradišti postaven první kostel (ca. 10 x 8 m) a u
    kostela byly nejstarší křesťanské hroby. Byl to nejstarší kamenný kostel na území dnešní
    České republiky.
  • Jméno slovanského vládce chebského hradiště není z historických pramenů známé. Fuldské
    letopisy uvádějí vévodu srbské hranice a hraběte Severní marky Ernusta (Arnošta), který se v
    zastoupení krále Ludvíka II. Němce v roce 849 velel tažení proti vzpurným českým knížatům;
    jeho případné ztotožnění s chebským vládcem by však bylo pouhou spekulací.
  • V listině římského krále Jindřicha IV. se dne 13. února 1061 je nejstarší písemný doklad o
    existenci Chebu („in illam viam, quae procedit de Egire“). Od 11. století bylo Chebsko
    postupně kolonizováno německou šlechtou a německým obyvatelstvem.
  • V roce 1070 utrpělo celé Chebsko velké materiální ztráty během vojenského tažení císaře
    Jindřicha IV.
  • Diepold II. z Vohburgu padl 7. 8. 1078 v bitvě u Mellrichstadtu a po něm v roce 1093 převzal
    správu jeho syn, markrabě Diepold III. z Voburgu. Když pak v roce 1099 zemřeli v Pasově jeho
    dva příbuzní, podařilo se mu sjednotit Severní marku (Nordgau), jejíž součástí se stal také
    Cheb a Chebsko. Do přímé správy markrabat z Vohburgu se stalo i chebské opevněné
    hradiště s předhradím.
  • Německý název Eger z roku 1061 dala městu řeka Ohře (Eger, Egire, z keltského Agara, resp.
    indoevropského Agriā). Český název Cheb je doložen od roku 1374 („Egra in boemica lingua
    Cheb“) a původ tohoto názvu se odvozuje z ohybu řeky, nebo z tvaru návrší (kupa). Některé
    romantické pokusy ztotožnit nejstarší Cheb s Menosgadou Claudia Ptolemaia nebo
    s Vogastisburgem Fredegarovy kroniky nemají oporu v historických pramenech ani
    archeologických nálezech.