- Na Zelený čtvrtek 26. března 1350 vyvolalo fanatické kázání v kostele františkánů davovou psychózu a zfanatizovaný dav potom vytáhl na židovské obyvatele města. Obrovskému krveprolití při tomto židovském pogromu padla za oběť většina chebských Židů. Tradovalo se, že jediným zachráněným Židem byl jistý Mayerl, který se stihl včas ukrýt ve sklepě.
- Majetek zmasakrovaných chebských Židů občané rozkradli, jen židovské knihy dali do úschovy chebskému magistrátu (později se dostali do královské knihovny v Praze). Chebský magistrát musel složit českému králi několik tisíc zlatých jako pokutu. Z židovské synagogy se později stal katolický kostel Navštívení Panny Marie.
- Městská nařízení z roku 1352 stanovila povinnost odvést nepřímou spotřební daň (tzv. Umgeld) z veškerého zde vyrobeného piva, ať už bylo uvařeno ve společných nebo vlastních pivovarech, a to ve výši dvou šilinků z každého korce sladu (tj. ca. 93,62 litru). Po Vánocích měl každý sládek ve městě tu výsadu, že si do konce roku mohl uvařit tolik piva, kolik chtěl.
- Sackové a Wildové ze starého zemanského rodu původem z Míšně byli loupeživí rytíři a v roce 1352 byli na rozkaz císaře Karla IV. vyhnáni norimberským purkmistrem ze svých hradů Eprechtsstein a Kirchenlamitz.
- Korunovačního tažení krále Karla IV. do Říma (císařská korunovace byla 5. dubna 1355) se účastnilo 4.000 rytířů. Na římském mostě přes Tiberu císař Karel IV. pasoval na rytíře také chebského Franze Gozweina a členy rodu Schlicků, kteří Karla IV. doprovázeli.
- Karel IV. jako český král v roce 1355 potvrdil, že součástí Chebska jsou i tržní osady Aš a Selb s tím, že listiny, které by s tím byly v rozporu, mají být nulitní nebo neplatné.
- 11. května 1358 podepsal velký počet příslušníků šlechtických rodů na Chebsku holdovací listinu, kterou přísahali věrnost císaři Karlovi IV. jako českému králi, což byl zároveň poslední společný čin chebských ministeriálů a starých patricijských rodů. Mezi podepsanými many byli ještě také bratři Michäel a Niclas Forsterové ze Selbu, Conrad Neuberg z Aše a Conrad Neüberger z Brambachu. Všichni potvrdili, že jejich majetky jsou říšskou zástavou Koruny české.
- Císař Karel IV. povolil v roce 1370 městu Chebu vybírat clo na zlepšení stavu silnic. Město nově smělo vybírat dva haléře z každého koně, který vjede do města s vozem nebo jeden haléř s károu. V roce 1370 však město Cheb převedlo tuto povinnost na lankrabího z Leuchtenbergu, v roce 1408 město prodalo právo výběru cla chebskému měšťanovi Niklasu Erhardovi za 20 starých rýnských zlatých a ten zase za 47 zlatých Heinrichovi a Niklasovi Schlickům.