- V rove 1325 byla v Chebu tak silná povodeň, že se dalo plout s čluny a vory v Lodní ulici (Schiffgaß, dnes Smetanova ulice a Kasární náměstí). Lodní ulice měla podle toho údajně získat i svůj název.
- Albrecht von Neuberg svěřil v roce 1331 králi Janu Lucemburskému svoji rodovou tvrz se statkem Neuberg na Chebsku (dnes Podhradí u Aše) a král jejich majetek osvobodil od všech daní a poplatků, zejména od berní, které do té doby náležely městu Chebu a Chebsku. Oblast Ašska díky tomu získala autonomní postavení v rámci Koruny české. V roce 1398 se Ašsko s hradem Neuberg ještě počítá k Chebsku, ale na počátku 15. století přestal Peter Zedtwitz platit chebskou zemskou daň a Ašsko tak osamostatnil.
- Starý chebský rod Petzoldů se odstěhoval do Prahy, kde byl „Pesold aus Eger“ v roce 1334 přísežným porotcem Starého Města Pražského.
- Roku 1335 navštívil Cheb český král Jan Lucemburský a udělil městu privilegium, ve kterém byly k Chebsku navždy připojeny tržní osady Aš a Selb.
- Od roku 1336 jsou z úředních knih, instrumentářů a kronik známa jména hejtmanů, purkrabí a rychtářů na chebském hradě. Nejstarším purkrabím, který za nepřítomnosti panovníka spravoval chebský hrad, byl v roce 1336 Rüdiger von Sparneck.
- Král Jan Lucemburský udělil roku 1340 chebským měšťanům Niklasovi a Konrádovi Forsterům (byli ze starého chebského rodu Spervogelů a Forster-lesník bylo zprvu jejich přízvisko) dědičné léno nad kostelem v Selbu. V roce 1341 svěřili Forsterové králi Janovi Lucemburskému svůj dědičný majetek a král jim ho nazpět propůjčil v léno.
- Opat kláštera Waldsassen v roce 1341 prodal obec Redtwitz svobodnému císařskému městu Chebu. Obec a pozdější město Marktredwitz bylo kolonií Chebu přes 475 let a Bavorsku připadlo až v roce 1816.
- Na Chebsko přišel vážený a bohatý rod Einsiedelů z Míšeňska a šlechtic Niclas Einsiedel koupil roku 1346 Dřenici, roku 1348 Mýtinu (Altalbenreut), Neualbenreut, Kornthau, Wisau, Mühlhof (dnes část Wiesau), Tršnici (Tirschnitz), Oberreut, Fassenhof, Dietrichsdorf, Hardeck, Schachten, Podměry (Boden), Kozly (Goßl) a Mugl od Franze Griedla, opata Waldsassenského.
- Franz Gozwein dostal roku 1346 od Karla IV. v léno kus říšského lesa a povolení znovu postavit zničený hrad Libá (Liebenstein).
- Český a římský král Karel IV. potvrdil roku 1348 některé svobody pro many z hospodářských dvorů, patřících k chebskému hradu: Dlouhé Mosty (Langenbruck), Tršnice (Dirschnitz) a Doubí (Aag).