• Chebský konšel Johann Georg Otto byl donátorem kapitálu 800 zlatých pro krytí výdajů 9. bratra v Domově sv. Jakuba (Bruderhaus) a byl vyhlášený svojí manufakturou na postroje (Zeugmanufaktur) v domě sv. Jakuba. Císař Karel VI. ho v roce 1721 povýšil do šlechtického stavu s predikátem „von Ottenthal“.
  • Císař Karel VI. vydal roku 1713 Pragmatickou sankci o posloupnosti nejjasnějšího arcidomu rakouského, která řešila nástupnictví Marie Terezie, protože Karel VI. neměl mužské dědice. O uznání pragmatické sankce rokovaly v letech 1720-1723 sněmy všech zemí habsburské monarchie. Poté, co pragmatickou sankci uznal český sněm, vyslal císař Karel VI. dva komisaře na jednání chebského sněmu, aby podpořili jeho uznání i v Chebu. Chebský zvláštní sněm se sešel 23. 7. 1721 a dokument přijal, avšak s výslovným ohledem na postavení města Chebu a Chebska jako říšské zástavy. Bylo to zároveň poslední politický akt říšského města Chebu a Chebska.
  • Město Cheb mělo v roce 1723 už celkem 6 483 obyvatel. V letech 1723-1728 probíhala stavba nové městské radnice, oproti velkolepým plánům G. Alliprandiho však byla stavba za 80 tisíc zlatých dokončena pouze z třetiny a napojena na ostatní stávající radniční budovy. Stavbu provedl chebský stavitel Pfeffer.
  • V roce 1725 vyhořely čtyři domy za Dominikánským klášterem a v roce 1729 tři domy před Mostní branou.
  • Chebský magistrát začal v roce 1728 se stavbou Písečné brány, v místě zvaném „Na písku“ pod chebským hradem.
  • Říšské město Cheb bylo za Karla VI. v roce 1725 včleněno pod Korunu českou a formálně prohlášeno za „svobodné české královské město“, aniž byl brán zřetel na podmínky a výhrady chebských stavů při podpisu pragmatické sankce v roce 1721.
  • Mimořádně studená zima trvala od října roku 1739 až do května 1740.