- V letech 1545 a 1546 byly v Norimberku odlité nové hákovnice k obraně města. Dvě hákovnice s chebským znakem jsou od roku 1828 uložené v kabinetu kuriozit na zámku Kynžvart.
- Císařští husaři, kteří přitáhli v roce 1546 k Chebu, se utábořili na poli u Milhostova a odtud potom táhli do Saska na Neukirchen a potom k Adorffu. Obě města vyplenili a vypálili. Na území Svaté říše římské začaly nepokoje, známé jako šmalkaldská válka mezi císařem Karlem V. a protestantskými říšskými knížaty.
- Na Zelený čtvrtek 14. dubna 1547 přijel do Chebu český král a pozdější římsko-německý císař Ferdinand I. Habsburský. Ubytoval se v hostinci „U Červeného koníčka“ (dnes „U Krále Jiřího“) a v sálu hostince rituálně umýval nohy třinácti chudým chebským starcům. Přítomný biskup k tomu zpíval pašijové písně. Starci pak byli ještě obdarováni plátnem na kabát a dvěma zlatými. Ve stejném termínu pobýval v domě čp. 2/17 na náměstí (dnes je tam Retromuseum) císař Karel V., když táhl se svým stotisícovým vojskem proti kurfiřtovi Moritzi Saskému.
- Další hejno kobylek (správně: sarančat žravých) sedlo na Chebsko v roce 1548, na svátek sv. Bartoloměje.
- V roce 1550 zemřel Sebastian Gur jako poslední s tohoto starého chebského konšelského rodu a byl se štítem a helmem pohřben ve městském farním kostele sv. Mikuláše vedle své manželky.
- Takzvaných Šest úřadů (Sechs ämbter), tj. Wunsiedel, Hohenberg, Thierstein, Weissenstadt, Kirchenlamitz a Selb, patřilo původně ke správě chebského hradu a ke Koruně české. Mnohé statky a vesnice z tohoto území byly v té době odňaty chebské správě.
- Pro potřeby obce nechal chebský magistrát v roce 1551 vybudovat obilnou sýpku v dnešní Hradební ulici. První základní kámen nové sýpky položil Ferdinand, římský a zároveň uherský a český král. Později byla tato sýpka pojmenována jako Geschier-hauß a byla ještě zvětšena. Město v letech 1551-1552 přikoupilo další dva domy v areálu městského dvora (mezi klášterní zahradou františkánů a dnešní Hradební ulicí) a zřídilo z nich zbrojnici a sýpku. Kamennou pamětní destičku z roku 1551 se jmény stavitele, purkmistrů a konšelů, kteří se o tuto akvizici zasloužili, zachránil před zničením chebský kat Karl Huss a exponát je od roku 1827 na zámku Kynžvart.
- Kroniky v té době zaznamenaly několik skandálů chebských katolických kněží – opilství, dluhy či nemravný život. Laický kněz Joannes Kandter byl jednou tak opilý, že při čtení mše svaté usnul a když ho ministrant vytrhl ze spánku, hlasitě u oltáře vykřikl: „Ten ničema král bodá!“ Podobné excesy měly pak za následek rychlý nástup protestantské reformace v Chebu. Chebští měšťané hromadně navštěvovali luteránská města, zejména v Sasku.
