• V roce 1540 se provádělo komisionální vytyčení hranic mezi vlastnictvím města Chebu a územím markraběte Johanna von Brandenburg Culmbach. Toto vytyčení mezí do značné míry stanovilo budoucí hranice Království českého, a tedy i současné hranice Chebska. Spory se vedly například o vytyčení mezí v oblasti Pomezí.
  • Ve čtvrtek 21. srpna roku 1541 bylo v Chebu (i v dalších 86 zemích) pozorováno velké zatmění Slunce, které trvalo od 8 hodin ráno po dvě hodiny a zakrylo celé sluneční těleso.
  • Kaspar Brusch se narodil v Horním Slavkově jako syn ševce a kupce s knihami, látkami a koženým zbožím. Proslavil se jako pedagog, uznávaný učenec a humanista, korunovaný básník a spisovatel historie. Ve svém latinském díle z roku 1542 popsal Cheb jako půvabné kvetoucí renesanční město.
  • V roce 1542 přijel do Chebu římský král Ferdinand I., který cestoval na říšský sněm do Řezna. Po velkopém uvítání se král ubytoval v domě Thomase Wehrnera na náměstí (dnes čp. 484/39). Druhého dne mu město Cheb předalo své dary, a to pozlacenou mísu obsahující 200 speciálních tolarů, dva sudy vína, dvě vědra nejlepší medoviny, dva sudy sladkého vína, dvě fůry ječmene, dva sudy piva, jedno srnče, dva srnce a kromě toho město Cheb hostilo zdarma Jeho královské Veličenstvo a celý jeho dvůr. Město bylo naopak vyzváno k dobrovolnému daru pro nadcházející turecké války.
  • Na svátek sv. Jiří roku 1544 uhodil ve 4 hodiny ráno blesk do Prašné věže v Masné ulici (byla to věž za dnešní Městskou knihovnou). Ve věži vybuchl střelný prach a rozmetal věž i kus zdi městského opevnění. Do povětří vylétlo i 12 sáhů hořících šípů, které byly nad prachem uložené. Šest domů v Masné ulici (dnes Hradební) bylo zcela zničeno, šest lidí uhořelo a v celém městě se rozbila téměř všechna okna, dveře i komíny. Většímu požáru zabránil jen silný déšť.
  • Tentýž rok 1544 byl Cheb postižen náletem obrovského mraku sarančat žravých, které sežraly všechno zelené. V následujícím roce 1545 zemřelo v Chebu na morovou epidemii na 400 lidí.