- 18.května 1432 byla v Chebu uzavřena dohoda (tzv. Soudce chebský nebo Soudce sjednaný v Chebu), která českým husitským utrakvistům zaručovala, že na koncilu v Basileji nebudou nuceni přijmou katolické stanovisko.
- Poselstvo basilejského koncilu roku 1433 vedl do Prahy chebský radní Niklas Gummerauer, protože znal také latinsky a česky slovem i písmem.
- Na hradě Loket připomíná černý meteorit „Puta“ proklínaného loketského purkrabího Putu von Eylenburg, jehož mnohé sváry s městem Loket přiměly roku 1434 císaře Zikmunda, aby tamější purkrabství přidal novému chebskému purkrabímu, říšskému kancléři Casparu Schlickovi. To vedlo k mnoha vleklým sporům mezi Schlickem a Eylenburgem.
- Ve sbírkách chebského kata Karla Hussa byl také palcát města Chebu s letopočtem 1438. Exponát je od roku 1827 v expozici zámku Kynžvart.
- Významný hornický a metalurgický podnikatel z Wunsiedelu, Sigmund Wann, v roce 1438 zapůjčil městu Chebu částku 4.000 zlatých. V roce 1444 si za částku 3.500 zlatých vykoupil od markraběte Johanna „Alchymisty“ Braniborského povolení vyvést své velké jmění ze země a v roce 1446 si zakoupil dům v Chebu a usadil se tu jako řádný měšťan, když předtím svůj dům ve Wunsiedelu daroval městu jako novou radnici. V chebských pověstech vystupuje jako „alchymista na chebském hradě“.
- Vdova po Rudigerovi Junckherovi Elisabeth, její bratr Jobst Ayngel a Erhard a Paul Rudischové nechali v letech 1430-1440 postavit kostelík ke cti sv. Jošta poustevníka u řeky Ohře nedaleko Hradiště (v místě dnešního železničního viaduktu). V roce 1440 kostelík vysvětil Udalrico, světící biskup z Řezna a během 15.-17. století ho navštívili mnozí biskupové, kardinálové a papežští vyslanci. Kostelík byl poškozen při bombardování viaduktu v roce 1945 a v roce 1954 se zřítil.
- V roce 1441 se v Knize výdajů města poprvé zmiňuje tzv. „pirglocken“. Noční klid a pořádek ve městě totiž pomáhala občanům města zajistit tzv. „pivní hodina“, což byla devátá hodina večerní. Aby hosté na tuto „závěrečnou“ jaksi nezapomínali, tak se každý večer v tuto hodinu na věži kostela sv. Mikuláše rozezněl „pivní zvon“. Jedinou výjimkou z tohoto ustanovení byl válečný čas nebo období vojenského ohrožení města, kdy se „pivní hodina“ oznamovala namísto zvonu bubnováním.
- Purkmistr Jobst Ayngel, majitel Hradiště (Reichersdorf), nechal kolem roku 1449 za městskými hradbami zřídit ulici, kam usadil šikovné řezače skla. Ulice po další čtyři staletí nesla jeho jméno (Engelsgasse). Vedla v místech dnešní ulice Svobody (v úseku mezi ulicemi Májovou a Evropskou). Domy byly zbořeny při terénních úpravách v letech 1864-1865.
