• Franz Haberkorn von Zellingen se roku 1235 zúčastnil čtyřdenního rytířského turnaje franského rytířstva na Rennweg ve Würzburgu. Nastavená turnajová pravidla se potom stala základem všech následujících rytířských turnajů ve Svaté říši římské.
  • Konrad von Asch ze starobylého ašského rodu říšských šlechticů se uvádí k roku 1255 jako císařský zemský sudí v Norimberku.
  • V roce 1260 zemřel Heinrich Kinsberg na Starém Hrozňatově (Kinsberg). Před jeho pohřbem v klášteře Waldsassen nastal spor mezi klášterem a řádem německých rytířů v Chebu, protože Heinrich byl pravděpodobně viníkem zajetí a smrti hladem vladyky Hroznaty z Ovence (zakladatel kláštera Teplá 1186), který zemřel v roce 1217, zajatý ve věži ve Starém Hrozňatově. Heinrich spolu s Rudigerem Aynglem údajně měli blahoslaveného Hroznatu zajmout kvůli výkupnému.
  • 16 dubna 1270 zničil katastrofální požár celé nedávno rozšířené město Cheb. Požáru padlo za oběť více než 150 lidí, shořely desítky domů, včetně nové radnice na náměstí (také všechny historické listiny, městská i rodová privilegia), včetně nejstarší židovské synagogy a množství nenahraditelných památek ve městě.
  • Příslušník starobylého chebského rodu Hechtů, jednoho z nejstarších ve městě, postavil spolu s Honigarem ze Seebergu znovu oba kláštery – františkánský klášter a klášter chudých sester sv. Kláry, zničené při velkém požáru roku 1270.
  • Po velkém požáru se Řád německých rytířů v Chebu podílel na obnovení a rozšíření kostela sv. Mikuláše.

Řád německých rytířů v sousedství své chebské komendy u kostela sv. Mikuláše postavil kostelík sv. Michaela jako dvojkapli; v horní kapli se konaly zádušní mše a vigilie a spodní kaple sloužila jako karner (kostnice). Kostelík patřil k přilehlému hřbitovu. V jedné kronice se zachovala pověst, že na tomto místě byla původně jeskyně loupežníků, kteří odtud přepadali formany na cestách. Chebští soukeníci se však ozbrojili, loupežníky pochytali a postavili tento kostelík.