- V Chebu bylo v roce 1600 zase vojsko 1000 jízdních, které potom hrabě von Hohenlohe vedl do Uher proti Turkům.
- Při jednom z posledních požárů na náměstí 14. června 1604 před půlnocí shořel dům rodiny Ludwigů (dnes čp. 474/29) i s vzácnou knihovnou a všemi rukopisy cenné sbírky Ludwigů od počátku 15. století. Shořely tehdy i unikátní dřevěné stropy – zčásti díla významných chebských uměleckých řezbářů. Dům byl pak znovu obnoven v roce 1606 a původní komplex budov byl rozdělený na čtyři části.
- Na sv. Bartoloměje (24. srpna) 1604 byl i na Chebsku zaveden nový, tzv. gregoriánský kalendář, čemuž se Cheb dlouho bránil. Příkaz císaře Rudolfa II. byl vyhlášen v kostele, chebský kalendář se povinně posunul o 11 dní dopředu a se zpožděním tak srovnal krok s už dříve zavedeným kalendářem v Bavorsku (roku 1583) a v Čechách (roku 1584).
- Bývalý člen císařské rady Mackoffti v roce 1605 uprchl z vězení v Mostu a zadržen byl až poblíž Hofu. U chebské brány potom probíhaly tahanice o zadrženého vězně mezi dvěma prapory mušketýrů markraběte Christiana von Brandenburg-Bayreuth a chebskými žoldnéři a měšťany. Cheb nakonec obhájil svá práva a svobody, uprchlého vězně nechal hlídat v soudní síni na radnici a na druhý den ho 40 chebských měšťanů doprovodilo do Lokte, kde byl předán zástupcům císaře Rudolfa II.
- V červnu roku 1605 přitáhli k Chebu Francouzi, Španělé a Valoni naverbovaného pluku pražského hejtmana von Schönberg. Po šest týdnů měli ležení u hřbitova před Horní bránou a na 6 tisíc vojáků, ale také žen (těch bylo tisíc) a dětí působilo městu mnohé škody, krádeže a konflikty. Když vojáci konečně odtáhli, nezbylo ve městě už žádné městské pivo a město bylo nuceno dovézt mnoho sudů piva z Hofu a z Plzně, aby bylo co pít do posledního jarmarku. Vojáci nechali v opuštěném táboře i cestou mnoho zbroje, ve které jim bylo horko, a tak ji měšťané na kárách sváželi do města.
- V roce 1605 byla poblíž masných krámů Špalíčku postavena nová kamenná kašna, která nahradila dřevěnou kašnu se sochou Herkula z roku 1482.
- Město Chebu v roce 1608 koupilo od řádu německých rytířů chebskou komendu – tzv. Německý dům, který stál na severní straně Kostelního náměstí a hospodářský dvůr měl na dnešním Kasárním náměstí. Součástí koupě za 55 tisíc zlatých byly i všechny k tomu příslušné pozemky, louky, pole, lesy, rybníky, renty, desátky a poddaní. Městská rada potom nabídla pole, louky, rybníky i desátky k odkoupení chebským měšťanům.
- Na žádost českých stavů verbovala městská rada v roce 1611 vojáky a asi sto jich pak poslala na pomoc českým stavům do Prahy. Zároveň město opravovalo a vylepšovalo opevnění a k městským branám postavilo děla a moždíře. Čtyři prapory měšťanů byly odvedeny na dvorské louky Hradiště.
- Christoph Pachelbel byl horlivý luterán a jako vyslanec na korunovaci krále Matyáše Habsburského českým králem v roce 1611 se marně snažil o to, aby byl Cheb přijat samostatně jako říšská zástava a bylo tu povoleno svobodné vyznávání augsburské konfese.
- V poselstvu města, které holdovalo v roce 1612 českému králi a římskoněmeckému císaři Matyášovi II., byli: Wolf Christoph Elbogner, Georg Frießl, Wolf Klinkenvogel a Georg Werndl.
