- Chebská židovská obec nechala v roce 1502 postavit v městském dvoře u klášterní zahrady františkánů dva šlapací mlýny namísto povinného poplatku, který měla platit za ochranu. Mechanické mlýny u městské zbrojnice město uvádělo do provozu v době ohrožení města a při extrémně nízkém stavu vody.
- Na Chebsku bývalo téměř 100 mlýnů. V samotném městě a v jeho sousedství bylo osm mlýnů; dva mlýny (původně tři) byly v prostoru mezi Mlýnskou bránou a pozdější Písečnou bránou v místě, kterému se říkalo „na písku“, protože podloží tvoří pískové naplaveniny z řeky Ohře; těmto mlýnům se říkalo „přední“ a „zadní“ mlýn. Další dva mlýny byly na Břehnickém potoku – spodní Břehnický mlýn nedaleko přítoku do Ohře a kus nad ním Klášterní mlýn. Další tři mlýny s osmi mlýnskými koly byly na dolní Slavici (dnes ulice Slavice) a na horní Slavici byl jeden mlýn.
- Georg II. Zedtwitz na Libé (Liebenstein) v roce 1502 spolu s dalšími rytíři Chebska odmítl platit městu spotřební daň (Umgeld). Přitáhl dokonce se svými příznivci do města, byl však zajat, odveden do Prahy a tam delší dobu držen ve vězení. Když si potom v roce 1509 zřídil v Libé protiprávně celnici, dobyli Chebští po třídenním obléhání jeho hrad, zajali přitom 24 šlechticů a 46 pacholků. Jeden z těch šlechticů byl v Chebu uvržen do doživotního žaláře a ostatní museli odpřisáhnout, že jsou městu doživotně „zavázáni“ a jednou ročně předstoupí před senát. Georg II. Zedtwitz byl potom roku 1517 na schodech hradu zastřelen šípem jednoho knechta.
- Kürzelové ze starého konšelského a rytířského rodu se v roce 1503 znepřátelili s chebským senátem, zapálili purkmistrovi Schmiedlovi von Seeberg jeho zámky v Hájích (Gehag), Pelhřimově (Pilmersreuth) a Boden a uprchli potom do Čech, kde zemřeli v bídě.
- Starý chebský konšelský rod Crahmerů byl na hradním lénu – na hradě Podhrad (Pograth). V roce 1503 odepřel Georg Crahmer poplatek obročí v obilí klášteru Waldsassen a byl na příkaz papeže Julia II. dán do klatby.
- Johann Crahmer byl v letech 1503-1520 komturem řádu německých rytířů v Chebu.
- Christoph von Thein (Kryštof z Týna) byl uznávaný diplomat. Po 23letém pobytu v cizině se v roce 1494 vrátil do Bavorska s velkým majetkem, zakoupil roku 1506 na Chebsku tvrz Starý Hrozňatov a působil jako vyslanec a vyjednavač různých knížat v Bavorsku, Würtembersku, Bádensku, Brandenbursku, v Uhersku i v Praze, kde byl tu roku 1509 králem pasován na rytíře.
- V roce 1510 byla u cesty z města směrem na sever (dnes směrem na Františkovy Lázně) vybudovaná stínadla (Rabenstein). Byla to kamenná stavba kruhovitého tvaru s točitými kamennými stupni a zvýšeným pódiem, na kterém probíhaly exekuce stětím odsouzených. Poslední poprava tu byla vykonána 20. ledna 1853 na lupiči Johannovi Schmidtovi a přítomno prý bylo 8000 diváků. Zbytky kamenné konstrukce jsou ještě dnes patrné v Komorní ulici (pod jižním nárožím zahrady objektu Domova mládeže při SZŠ a VOŠ Cheb).
