- V následujícím roce 1626 dorazily také nové uherské a chorvatské prapory. Velitel byl ubytován v Chlumečku a vojáci v Dlouhých Mostech, Horní Vsi, Slatině, Lomanech, Střížově, Tršnici, Klesti, Bříze, Skalce a Třebeni. Množilo se násilí, krádeže a planění vesnic. V Chebu byl takový nárůst spotřeby vína, piva, masa, chleba a dalších zásob, že měli měšťané obavy, aby měli sami co pít.
- Dne 24. června 1626 se v Chebu konala velká svatba saského knížete a jedné dámy z Neudecku. Svatebních hostů bylo tolik, že musely být spojeny tři významné domy na náměstí: dům purkmistra Adama Junckera, dům purkmistra Wolfganga Adama Pachelbela (čp. 492/3) a dům nejbohatšího chebského měšťana Karhutha. Veselí místních měšťanů potom ukončila městská rada, když na ně 12. července uvalila novou daň kvůli zvýšeným výdajům města.
- Dům purkmistra Endrese Cramera (čp. 490/1 na náměstí), kde roku 1619 obědval zimní král Fridrich Falcký, se 25. března 1627 zřítil „až po střechu“, ale nikomu se naštěstí nic nestalo.
- V květnu roku 1628 bylo v Chebu zavedeno tzv. „výčepné“, dosud se platilo za džbán piva 1 míšeňský, za vědro medoviny 1 zlatý, za točené pivo 1 ½ krejcaru, za ležák 2 krejcary, ale novým poplatkem se najednou všechno zdražilo o 1 míšeňský. Jeden moudrý radní nechal udělat olověné známky, či jakési drobné mince na vrácení.
- V září 1628 přišli do Chebu první jezuité, aby zde v převážně protestantském městě po 64 letech opět sloužili katolické bohoslužby a obnovili městské latinské gymnázium. Prvních sedm jezuitů bydlelo v nocležně v domě kaplana ze kostelem sv. Mikuláše, než se pak v roce 1630 přestěhovali do prvního poschodí městské školy.
- Od 28. září 1628 začal nucený odchod chebských měšťanů protestantského vyznání z města. Do konce roku 1629 jich muselo odejít několik set. Mnoho těch nejlepších a nejschopnějších měšťanů a kupců raději opustilo Chebsko i se svými rodinami, než aby se zřekli své víry. Zaniklo mnoho živností a městu vznikla velká škoda.
- V roce 1629 byl purkmistr Mathaeus Dietel jako evangelík císařem sesazen z úřadu. Během velké vynucené emigrace protestantů z Chebu v roce 1629 se vystěhoval do Hofu. Sesazen byl i purkmistr Wolf Adam Pachelbel, jeho majetek byl sekvestrován (tj. byl vložen pod nucenou správu) a Pachelbelský rodový dům byl zabaven jako zástava „pátého odpočtu“ (8600 zlatých). Wolf Adam potom žil na svém majetku Háje, než se odstěhoval do Wunsiedelu.
- Někteří chebští protestanti pod nátlakem konvertovali ke katolickému vyznání. Prvním z nich byl ještě v roce 1629 Albrecht Chemnitzer, který pak byl jmenován chebským konšelem, aby se okamžitě zapojil mezi ty nejaktivnější protireformační činitele, když byl ještě koncem roku sám jmenován jedním ze tří subdelegovaných reformačních komisařů. Bydleli v Židovské ulici čp. 408/4.
- Chebský konšel Georg Erhart Werndl se znal dobře s Valdštejnem, který u něho na Chlumečku (Lehenstein) v roce 1625 bydlel. Roku 1630 byl povýšen císařem Ferdinandem II. do rytířského stavu, v roce 1632 byl purkmistr a císařský reformační komisař pro uskutečnění katolicismu. Nechal na Malém Chlumečku dluh ve výši 4.000 zlatých a v roce spáchal sebevraždu (probodl se). Veškeré dědictví Chlumečku muselo být postoupeno vcelku ve prospěch spřízněné rodiny Tanner.
