• Král Jiří z Poděbrad byl na Zelený čtvrtek 3. dubna 1465 v Římě exkomunikován papežem Pavlem II. Od krále se potom odvrátily katolické stavy i města Království českého. Věrnost mu zachovalo pouze Chebsko a Kladsko.
  • Urozená slečna Uršula, dcera vévody saského a lantkraběte durinského Wilhelma, strávila o masopustu roku 1467 v Chebu svatební noc s vévodou Heinrichem von Münsterberg mladším, synem českého krále Jiřího z Poděbrad.
  • V letech 1459-1475 proběhla rozsáhlá pozdě gotická přestavba původní raně gotické baziliky sv. Mikuláše v Chebu. Na této stavbě se významně finančně podílel Sigmund Wann. V kostele nechal přistavět tu část, kde stojí čtyři čtyřhranné sloupy a na své náklady také nechal kostel vyzdobit čtyřmi kamennými fialami. Jeho portrét visel po celá staletí v kostele sv. Mikuláše a dnes je v expozici Chebského muzea.
  • V roce 1467 koupilo město 200 pušek do městské zbrojnice.
  • Městská rada nechala z obecních výdajů znovu postavit dva mlýny (tzv. „přední“ a „zadní“) v místě zvaném „Na písku“ („auf dem Sand“; odtud také dostala své jméno pozdější Písečná brána, postavená v roce 1728).
  • Sigmund Wann zemřel v Chebu 11. května 1469. Zůstal bez dědiců. Pohřben je v kostele sv. Mikuláše před oltářem, který kostelu jako „otec kostela“ daroval. Jeho bohaté dary a dobročinné nadace, které během svého života financoval ve Wunsiedelu, v Chebu, v Norimberku a ve Waldsassenu, téměř vyčerpaly jeho celoživotní majetek, a tak po své smrti zanechal jen velmi skromné jmění.
  • Caspar Junckher ze Seebergu, Andreas Gummerauer na Skalné (Wildstein) a další chebští šlechtici podepsali roku 1470 opovědní list, kterým zrušili svůj slib věrnosti králi Jiřímu z Poděbrad. Po smrti krále Jiřího v roce 1471 dosáhlo město Chebu roku 1472 v Římě zrušení klatby a exkomunikace města Chebu. Lidé mohli opět navštěvovat kostely a konala se slavnostní procesí. Když však chtěli navštívit také kostel na chebském hradě, starý most se kvůli množství lidí prolomil a zřítil; zraněno bylo údajně na 70 lidí.
  • Rod Schlicků významně posílil své postavení v severozápadních Čechách: Nikolaus V. na Sokolově, Hieronymus I. na Lokti a Caspar II. na Horním Slavkově (auf Schlackenwerth). Schlickové tvořili formální domácí sílu a v roce 1471 se na celých 35 let dokonce osamostatnili od Čech, až byli roku 1506 opět bojem a válkou podrobeni.
  • Na svátek sv. apoštolů Petra a Pavla v roce 1474 se strhl tak velký vichr, že poškodil mnoho domů a stodol a v zahradách vyvracel stromy i s kořeny.