1) V letech 1366 až 1370 stál v čele hradu Cheb jako hejtman Henrich von Kittlitz, po něm následoval v tom roce Hanß von Wetzlaßdorff[1] jako rychtář a Hubert von Prohibor[2] jako hejtman. V roce 1371 byl hejtmanem Hans Schwab, Borsch von Risenbergk,[3] rychtář ale Nezko.

Donační listina špitálu v Chebu z roku 1375.

2) Kteroužto purkmistr a rada města Chebu udělili tamnímu špitálnímu domu k podpoře a pomoci chudým k užívání a potřebě všechny níže uvedené statky, především všechny statky ve čtyřech vesnicích Krásná Lípa (Schönlind), Reichenbach, Lautterbach a Wildenau nad Aší na Chebsku, s many, úroky, desátky, požitky, dřevem, poli, loukami, vodou, rybářstvím, se všemi svobodami a právy a s příslušenstvím, jak je koupili se vším příslušenstvím od pana Cunratha von Neüberg. Dále všechen majetek ve vsi Oberreüth, též ležící na Chebsku, kde je 5 manů, též s lidmi a rentami a se vším příslušenstvím, když ten dotyčný majetek koupili opět od Hansena na zádušní mši za Wölfla z domu Bauerreüttera, ležícího v Kamenné ulici (an den Steinen) mezi domy rytce (stecher) Heinricha a Cunratha Hafnera 4 libry haléřů a na domě Hainla Lüttnera v Provaznické ulici (in der Grÿaaldes Gassen) mezi okrajem Brandtnerova a Herrmannova domu v Münchbergu 2 libry haléřů, na dům Petera Guarauera, který leží nad cestou, 1 libru haléřů a na dům Hannsena Meÿerla, který leží mezi domy Albrechta Kirschnera a Hannsena Wechßlera, 60 haléřů; a pak před městem Eger v ulici ??? (Leim-Gäßl)[4] na dům Mezenschreÿerové a zahradu 16 šilinků haléřů. Na domě a zahradě Cunrada Kosera 16 šilinků haléřů, vše městské měny a věčného a ročního poplatku, na výše zmíněný špitální dům v Chebu věnovali, zvěčnili a k tomu účelu potvrdili. Naproti tomu nejvyšší mistr řádu křižovníků s hvězdou a špitálu v Praze a špitální mistr v Chebu a konventní komunita bratří výše jmenovaných špitálů v Praze a Chebu se dohodli, že špitální mistr v Chebu bude každý den v zimě dávat chudým nemocným venkovanům ve výše jmenovaném špitále v Chebu každému nemocnému zvlášť, každý den, v zimě i v létě napořád každé ráno jednu holbu (neßl)[5] městské míry čerstvého piva a každý večer bude dávat jednu holbu městské míry takového dobrého piva, které může být uvařeno z jedné fůry (kahr)[6] ječmene nebo ze dvou fůr ječmenného sladu atd. atd.

Dokument z roku 1376

3) V němž purkmistr a rada města Chebu namísto desátku a třídenní práce na loukách ve vsi Krásná Lípa (Schönlind), které dávají svatému řádu na dobré pivo pro chudé nemocné, postoupili zdejšímu špitálu tři a půl jitra[7] pozemků na Mühlbergu, které koupili od Podenera a které leží na pozemcích špitálního domu. Svatý řád se naproti tomu zavázal, že kromě dobrého piva bude chudým nemocným dávat každoročně 4 libry haléřů.

Diplom Karla IV. pro R.R. P.P. dominkány

4) Mezi dalšími dobročinnými dary, jimiž klášter R.R. P.P. dominikánů u Sv. Václava postupně dosáhl takového rozkvětu a prosperity, bylo v neposlední řadě i velké dobrodiní, které jim poskytl císař Karel IV. a podle následujícího diplomu jim dovolil kácet a svážet pro vlastní potřebu stavební dřevo a palivové dříví z císařských lesů a polesí na Chebsku.

My, Karel IV. z Boží milosti římský císař a po všechny časy rozmnožitel říše a král český. Dáváme na vědomost a veřejně vyhlašujeme tímto listem všem, kteří jej uvidí nebo uslyší číst, že jsme učinili duchovním, převorovi a konventu řádu u sv. Václava v Chebu následující milost, a to na základě tohoto listu, že mají a mohou v našich lesích a v říšských lesích, které se nacházejí na Chebsku, kácet stavební dřevo a palivové dříví pro svou potřebu a nechat si je přivézt, aniž by se museli obracet na kohokoli, a proto přikazujeme, při slibu věrnosti nám, purkmistrovi, radě a měšťanům města Chebu, lesmistrům a lesníkům, aby výše zmíněnému převorovi a konventu v této naší nynější milosti opět nebránili, nijak nechybovali a nezatěžovali je. Na důkaz toho je tato listina opatřena pečetí Našeho císařského Veličenstva. Dáno v Chebu po narození Krista třináct set let a potom v 76. roce příštího úterý po neděli, kdy se během půstu zpívá Invocavit,[8] naší říše ve 30. roce a království v 21. roce.

Je pravda, že pro tyto ctihodné kněze to bylo velké požehnání, ale zda se z něj budou těšit dlouho, poznají nejlépe ze svých archivů. Mimochodem, z těchto diplomů vydaných v Chebu je zřejmé, že císař Karel IV. poctil také Cheb svojí přítomností.

Dokument z roku 1379 pro špitál.

5) V němž Niclas Walter, měšťan z Egeru, daroval Svatému řádu křižovníků s hvězdou a chudým nemocným 50 kop velkých pražských feniků a mincí, zavázal se zmíněnému svatému řádu, že bude ze svých prostředků dávat každoročně 5 kop věčného úroku hospodáři jejich špitálu v Chebu, aby mohla být nemocným každý den čtena Mše svatá.

Dokument v kopii.

6) Ve kterém se velmistr řádu křižovníků s hvězdou u paty pražského mostu zavazuje, že zde bude vydržovat kněze, který má v kapli zdejšího špitálu (jemuž Taut věnoval 11 let poplatků v Chocovicích) a sloužit denně mši za pana Tauta, měšťana Chebu.

Mimochodem, je třeba také poznamenat, že v tomto roce 1379 došlo v Chebu k dalšímu velkému požáru a na Předměstí vyhořelo 40 domů. V roce 1378 byl plegérem (purkrabím) a rychtářem na chebském hradě Jeßko von Südlitz,[9] kterého v roce 1379 vystřídal Johannes Landgraff von Leüchtenberg v úřadu hejtmana a plegéra, jímž zůstal až do roku 1386, kdy se rychtářem stal Buzlab von Hertenberg (pozn.: Documentum vide in pag. […] anne[…], quod huc Special. […][10] Item rae Matris Dolorohl Images apud P.P. Francis. In eadem pag.

7) Spectata pag. 155 poss. N. 6) Kdy se do františkánského kostela v Chebu dostal obraz Bolestné Matky Boží.[11]

Kdysi dávno byla vedle oltáře Bolestné Matky Boží v našem františkánském kostele pod křeslem kazatele starobylá tabulka, na níž bylo na pergamenu napsáno následující:

Roku narození Kristova, třináct set, pak roku osmdesátého prvního, osmého dne po dni naší milé Panny Marie, když se narodila, byl obraz zakoupen, a následujícího roku, v den sv. Ludvíka, který byl králem sicilským a byl bratrem menších bratří svatého řádu Františka, tento obraz poslal a daroval ctihodný Nicolao biskup tribuňský, který byl sufragánem a světícím biskupem našeho pána biskupa řezenského, a pečetil v obraze tuto napsanou svátost. K 1 % oděvu naší milé Panny Marie, který měla na sobě pod svatým Křížem, potom tříska ze sv. Kříže, sv. Jana Křtitele, sv. Ondřeje apoštola, sv. Jana Evangelisty a apoštolů, jedenácti tisíc panen, sv. Vavřince mučedníka, sv. Máří Magdalény, sv. Krištofa mučedníka, sv. Ludvíka biskupa, sv. Kláry panny a udělil pravé odpustky všem křesťanům, kteří litovali svých hříchů a činili pokání, a rok posvěcení obrazu je každoročně na den sv. Aegidy abatyše, tedy na den sv. Gilgena.

Léta Páně tisíc pět set, pak devadesátého pátého roku je obraz opět renovován, tato stará tabulka však byla znovu okopírována v roce 1777. Kopii pořídil V. P. Benjamin Bauer pod guardianem A. V. P. Wolfgangem Riedlem

V době krále Václava se mnozí poutníci snažili […].

Dokument a donační list špitálu v Chebu z roku 1385. Viz ke straně 155, odst. 6.

8) V němž Niclas Walter, měšťan chebský, daroval svatému řádu bratří křižovníků s hvězdou pro chudé nemocné 60 kop velkých pražských grošů a k tomu ještě jejich domu a domu Božímu v Chebu soupravu mešního nádobí s chórovým rouchem k ní a červeným hedvábným mešním rouchem a pozlaceným křížem, kde je uvnitř křížek ze svatého Kříže a další svatosti, s podmínkou, že tyto tři skvosty zůstanou ve špitále domu Božího v Chebu navždy. Na druhou stranu se výše zmíněný svatý řád zavázal, že bude udržovat na věčnou památku jejich statků, které mají v Sedleci (Zettlitz) a Rolauen[12] v Loketském kraji, dá ctihodnému muži bratru Henseleinovi, který je nyní hospodářem ve špitále v Chebu a tomu, kdo bude po něm na jeho místě 6 kop velké pražské mince věčného ročního poplatku a každoročně po 3 kopách na den svatého Jana Křtitele a po 3 kopách na den Panny Marie o Hromnicích, aby se z téhož poplatku ve zmíněném špitále v Chebu v kapli, kterou dal uvedený Niclas Walter vystavět,[13] na oltáři, který je zasvěcen ke cti svaté Barbory a Kateřiny, výše zmíněnému Niclasu Walterovi, pro jeho vlastní spásu a pro spásu duší jeho potomků, bude každý den sloužena mše na věčné časy, s dodatkem, že pokud by 6 kop nebylo řádně přijato ze statků Sedlec (Zettlitz) a Rolau, bude mít zdejší špitál právo vzít statky do zástavy.