Od roku 1785 pobýval Johann Wolfgang von Goethe, největší německý básník v Chebu několikrát. Zpočátku se jednalo pouze o krátkodobé pobyty, kdy básník projížděl kolem a zůstal přes noc. Do Karlových Varů, Františkových Lázní a Mariánských Lázní nejezdil pouze ze zdravotních důvodů. Lázeňské pobyty byly totiž exkluzivními setkáními vyšší společnosti. Goethovy delší pobyty v Chebu probíhaly v letech 1821 až 1823 a trvaly celkem 126 dní. Ubytován byl vždy v hostinci U zlatého slunce („Zur Goldenen Sonne“) na náměstí, kde se dnes nachází prázdná budova bývalé pošty.
Přátelství s Grünerem, kriminálním a magistrátním radou města
Když sem Goethe 26. dubna 1820 dorazil, musel být policejnímu úřadu předložen k „ověření“ jeho pas. Joseph Sebastian Grüner, který měl na starosti pasové oddělení, sám spěchal do hostince, aby poté Goethovi dokument vrátil. Počátkem jejich přátelství, které trvalo až do Goethovy smrti, byly jejich sáhodlouhé rozhovory, zejména o zemi a jejích obyvatelích. Grüner byl vynikajícím znalcem historie, pamětihodností i přírodních zvláštností Chebska a Goetheho provázel po městě a okolí. Po básníkově více než měsíčním pobytu v Chebu v roce 1822 Grüner prohlásil, že toho za 30 let nenachodil tolik, jako právě s Goethem.
Čemu lidé nerozuměli
Goethe také navázal celoživotní přátelství s Karlem Husem, kterým jeho spoluobčané opovrhovali, protože dříve býval katem. V roce 1787 císař Josef II. trest smrti zrušil. Hus měl ale od té doby mnohem lepší příjmy, měl totiž tak velké lékařské znalosti, že byl v některých případech, když už klasická medicína nedokázala pomoci, povolán jako “zázračný léčitel.” Mohl si dokonce dovolit založit sbírku mincí, která čítala celkem 7109 kusů. Hus také sbíral starožitnosti, které byly v té době ještě považovány za bezcenné. Byl též vášnivým sběratelem minerálů, hornin nebo mušlí a začali k němu docházet nejrůznější návštěvníci, dokonce i lidé z nejvyšších kruhů.
Takzvaný Katův dům se stal unikátním muzeem, jehož návštěva se brzy stala součástí společenského programu významných lázeňských hostů z Františkových Lázní. Díky svým rozsáhlým znalostem si Hus vyměňoval dopisy s nejznámějšími vědci své doby. Goethe ho dokonce pozval na návštěvu Výmaru. Když Karel Hus zestárl, zařídil Grüner prodej cenných sbírek knížeti Metternichovi, který sídlil na nedalekém zámku Kynžvart.
Kde se Goethe mýlil
Významným důvodem delších pobytů v Chebu byl Goethův zájem o mineralogii. Mimo jiné také vystoupal na Kammerbühl, vyhaslou sopku u Františkových Lázní, a v roce 1808 jí věnoval studii „Der Kammerberg bei Eger“. Studie byla zveřejněna o rok později. O původu čedičových kamenů se v té době vedly mezi geology spory: vznikly vulkanickou činností nebo sedimentací (usazováním minerálních nebo organických látek)? Goethe byl zastáncem teorie “neptunismu” – a mýlil se –když byl podle jeho návrhu několik let po jeho smrti (1834-37) vybudován systém tunelů, objevil se kráter vyplněný čedičem, a to byl důkaz sopečného původu Komorní Hůrky.
Po svém posledním pobytu v Chebu (1823) se Goethe vydal na zpáteční cestu do Durynska dvorním kočárem objednaným z Výmaru. Za ním jely dva vozy naložené kufry a bednami s kamením.
Kostel, klášter a klobásy
K cílům společných výletů Goetha a Grünera patřil také Waldsassen…. „skvostný majetek duchovních, kteří pochopili dříve než ostatní.“ [i]
Dne 11. srpna 1822 navštívili kolegiátní kostel a knihovní sál, jehož regály zely prázdnotou, knihy bývalé klášterní knihovny byly v důsledku sekularizace v roce 1803 odvezeny do Ambergu a Mnichova. Ještě z jednoho důvodu však Goethe jezdil do Waldsassenu rád. Básník si totiž tak oblíbil tamní klobásy, že se bez nich prý nechtěl obejít ani o přestávkách během divadelních představení. Nejraději měl malé norimberské klobásky, těm dával přednost i před durynskými z Výmaru. A klobásy koupené ve Waldsassenu považoval za stejně chutné.
Týden po návštěvě kolegiátního kostela a knihovního sálu, dne 18. srpna 1822, vyzvedl Goetha v Marktredwitz jeho přítel Grüner. Sám o tom napsal: ,,Odjezd ve čtyři hodiny. Příjemná cesta přes Mitterteich a Waldsassen na noc do Chebu. Ve Waldsassenu vzali lahodné klobásy.“
Waldsassenské klobásy, které si tenkrát nechal Goethe zabalit sebou, mu chutnaly lépe než ty v Marktredwitz nebo Chebu.
[i] Goethe, Johann Wolfgang, Italienische Reise: In Bayern stößt einem sogleich das Stift Waldsassen entgegen – köstliche Besitztümer der geistlichen Herren, die früher als andere Menschen klug waren.
překlad texu pana Günthera Juby
