1635-1645

  • Při budování barokního opevnění města byla před rokem 1637 zrušena tzv. Radanská branka, která byla v místě vyústění dnešní Hradební ulice.
  • Město Cheb velmi trpělo procházejícími vojsky i v posledních letech třicetileté války. V roce 1640 tudy procházel bratr císaře Leopolda I. se 40 tisíci vojáky a táhl na Erfurt proti švédskému generálu Joahnovi Gustafssonovi Banierovi. Švédové zase v následujícím roce 1641 táhli k Chebu, ale císařští dragouni je zahnali. V Chebu pokračovaly práce na městském opevnění.
  • V roce 1642 byla městská šibenice přemístěna od kašny uprostřed náměstí ke spodní kašně u Špalíčku, ale ještě dlouho po zavraždění Valdštejna stál uprostřed chebského náměstí uříznutý dřevěný kůl jako pozůstatek Valdštejnovy šibenice.
  • Patronem chebských jezuitů byl Heinrich Schlick, hrabě von Passau. Po jeho smrti v roce 1638 získali jezuité 50 tisíc zlatých z jeho závěti a dědictvím po bratrech Andreasovi a Adamovi Marstadtových získali zahrady před Mostní branou. V březnu 1642 koupili za 1500 zlatých Pachelbelovský dům (čp. 493/3 na náměstí) a dům vlastnili až do roku 1705.
  • Tři synovci trevírského kurfiřta Lothara von Metternich (císařský ubytovatel generál Lothar von Metternich, mohučský plukovník Wilhelm a kanovník a mohučský probošt Johann) získali už v roce 1623 panství Kynžvart, konfiskované po bitvě na Bílé Hoře Zedwitzům (tato linie rodu Zedwitz se zapojila do reformace a jeden Zedwitz byl dokonce zajat v bitvě na Bílé hoře). Wilhelm baron von Metternich získal v roce 1644 úřad purkrabího chebského hradu.
  • Na Popeleční středu roku 1643 vypukl velký požár, při kterém shořelo 60 domů na Růžovém kopečku. Uhořelo také desetileté dítě jednoho řezníka.